Poptávka po věcech z druhé ruky stoupá. Šetříme peníze i planetu, říkají mladí
Oblečení z aktuální konfekce, ale i věci, které oblékali jejich rodiče nebo prarodiče. To všechno mladí hledají v second handech a dokáží si z toho vytvořit svůj osobitý styl. „Moje poslední návštěva sekáče byla skvělá. Koupila jsem si dva kabáty, dva svetry a zaplatila okolo sedmi stovek .To je na tom asi to nejlepší. Nemám pocit, že vyhazuji tolik peněz,“ popisuje zákaznice vysočanského obchodu Mom and Me Šárka Kollerová (23). V sekáčích mladí často vyhledávají kousky, které už toho hodně zažily. „Nejradši mám takové babičkovské svetry, které sice nejsou pro každého, já je ale zbožňuji. Čím větší bizár kousek je, tím víc se mi líbí. Ráda se v tomhle směru odlišuji,“ říká studentka Anna Kryndlerová (20).
Influeceři zvyšují zájem
Mnoho mladých lidí objevuje second handy i přes sociální sítě, kde obchody své zboží prezentují. „U nás má na lidi vliv hlavně Instagram. Dobrou reklamu nám na něm dělají známí lidé, kteří k nám chodí nakupovat nebo přinesou své obnošené oblečení. Například nedávno se tu stavily sestry Nicole a Lucka, které společně píšou blog pod názvem A Cup of Style, youtuberka Tess Kratochvílová nebo influecerka Shopaholic Nicol,“ říká Eva Kulhánková z charitativního second handu Moment. Ten se od mnoha obchodů tohoto typu liší tím, že část oblečení, které sem lidé zanesou, posílají k firmám, které se zabývají recyklací oděvů, nebo dětským domovům či azylovým domům.
Youtuberce Tess Kratochvílové (25) dřív nošení věcí z druhé ruky připadalo nechutné a nedokázala si představit, že by si koupila oblečení „po někom“. „Přehodnotila jsem to. Nechci podporovat výrobu fast fashion, ničí to planetu,“ sděluje v jednom ze svých videí.
Fast fashion, tedy rychlá móda, zaplavuje obchodní řetězce každých pár týdnů a v obchodech se točí stále nové zboží. To si ale na Zemi vybírá svou daň. K výrobě oděvních materiálů, jako je třeba bavlna nebo umělá vlákna, je potřeba hodně vody a používají se i zdraví nebezpečné pesticidy. „Upřednostňujeme materiály, které se vyrábí z ropy, namísto abychom využívali materiály přírodní a soustředili se na výrobu oblečení z obnovitelných zdrojů. I současný módní průmysl podporuje ten levný, fosilní a to má samozřejmě velký podíl i na změně klimatu,“ uvádí na svém Instagramovém profilu Veronika Hubková, autorka knihy Příběh skříně a propagátorka zodpovědné módy.
V second handech si lidé nemusí oblečení jen kupovat. Do Moment charity shopu na Náměstí Míru mohou přinést své obnošené oblečení a mít radost z dobrého skutku.
Zdroj: Veronika Mašková
Staré kousky dostávají nový život
Některé second handy navíc staví na tom, že staré nemusí znamenat nudné či okoukané. S nápadem, jak obnošené oblečení vylepšit, přišel pražský výběrový second hand Crashily. Pod rukama jedné z pracovnic tak vznikají extravagantní kusy, které jsou vždy jedinečné. Sami zákazníci ji mohou oslovit se svým nápadem a ona jim ho zrealizuje. Jedním z jejich z posledních kousků je například džínová bunda, která dostala nový život díky malbě od Vincenta Van Gogha Hvězdná noc, která je namalovaná na zádech. V přední části je bunda doplněna i o květy jeho slavných Slunečnic. Díky velkému zájmu obchod před měsícem spustil také vlastní e-shop.
Podobně zaměřený je pražský obchod Mint, kde se kromě věcí z druhé ruky prodávají i designerské kousky. „Náš koncept je takový, že chceme oblečení recyklovat, upravit a vdechnout mu trochu nový život. Chodí k nám hodně mladých lidí, ale poslední dobou sem chodí i lidé ve středním věku a s úsměvem si odnáší třeba džínovou Levisku, jakou si pamatují ze svého mládí v osmdesátkách,“ vysvětluje pracovnice Nikita Hošnová.
V pražském obchodě MINT se mimo oblečení z druhé ruky prodávají i výrobky českých a evropských návrhářů. Zdroj: Veronika Mašková
Second handy nejsou ale jen malými útulnými obchody, kde z beden hrají indierockové skladby. Po celé republice je mnoho takzvaných hrabáren, kde se zákazník musí nabízeným zbožím opravdu pracně prohrabat, aby našel něco, co za to stojí. Ani to ale mladé nakupující neodrazuje. „Mám hrozně ráda hrabání v Textile housu. Zrovna nedávno jsem tam koupila svetr za 50 korun. Normálně takové svetry stojí okolo dvou tisíc. To je pak opravdu rozdíl. Navíc nákupem recyklovaného oblečení šetřím aspoň trochu planetu,“ říká studentka Kateřina Struková (20). Ta shrnuje i přístup, který je dnes u mladých stále častější – sekáče jsou podle ní zábavné, zatímco do klasických obchodů už prakticky nechodí, protože ji nemají co nabídnout a zboží v nich jí přijde tuctové.
