Ponuré sklepní prostory prohlubují tíživost příběhů obětí sexuálního násilí
Procházím podchodem do Kampusu nedaleko Prašné brány. Celý vnitroblok je zaplněn lidmi čekajícími na oficiální zahájení vernisáže, která se odehraje v suterénu. Instagramový profil spolku Proč jsme to nenahlásili zveřejňuje anonymně příběhy sexuálního násilí a obtěžování. Málokdy končí u soudu a s uloženým trestem. Z jejich obsahu běhá mráz po zádech, jelikož často zahrnují explicitně popsané násilí. I přesto mezi návštěvníky výstavy převládají úsměvy na tváři. Domnívám se, že možným důvodem je i volně dostupný alkohol.
Na vernisáž návštěvníci přichází kovovými dveřmi vedoucími z vnitrobloku Kampusu do vlhkého sklepení. Na oprýskaných stěnách úzké uličky suterénu je vylepeno několik kreslených komiksů. Přistupuji blíž k jednomu z plakátů. Pozoruji tmavými barvami ztvárněný obsah a přemýšlím, jaké ve mně vyvolávají pocity. Najednou slyším za zády konverzaci dvou slečen. „Hustý, tenhle příběh popisuje násilí ve vztahu dvou mužů. To jsem tady nečekala,” sdílí své pocity jedna druhé.
Prostředí prohlubuje tíživost tématu
Postupuji chodbou, kde jsou vizuálně načrtnuté příběhy formou komiksů doplněné o skutečný popis na čistě bílém papíře. Zdi sklepa jsou bílé, staré a poničené, podtrhují těžké téma. Blížím se do hlavní místnosti s připraveným sezením pro návštěvníky. Usadím se a po chvíli začíná vernisáž.
Dva organizátoři z Kampusu Hybernská uvádějí celou výstavu a představují tváře, které stojí za projektem spolu s kurátorkou Natálií Ulrychovou. V debatě vystoupily tři ženy – ombudsmanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zakladatelky iniciativ Nahlas a Ne!musíš to vydržet. „Sklep je před rekonstrukcí, tak jsem chtěla využít autenticitu ošklivého prostoru k takovému tématu,“ vysvětluje Ulrychová. Část spolku se následně chopí mikrofonů a probírají témata nedostatku prevence v otázce sexuálního obtěžování, zvláště na vysokých školách.
I když v malém prostoru výstavy jsou desítky lidí, prostředí působí velmi intimně. Psychicky náročné téma odlehčuje uvolněný projev mluvčích. Ženy ze studentských iniciativ Nahlas a Ne!musíš to vydržet popisují důvody vzniku a nastíní kauzy na školách, konkrétně na FF UK opakovaně nevhodné jednání pedagoga Petra Christova vůči studentům. Na mnohých univerzitách je možné podobné situace anonymně nahlásit například formou papírového sdělení. „Nechci psát své osobní trauma na papír, když ani nevím, kolik lidí ze školy si mou citlivou zpověď bude číst,” komentuje takový postup Alexandra Chernomashyntseva během diskuze. „A místo konkrétního řešení situace ani netuším, jestli univerzita podnikne nutné kroky,” dodává.
Zpozorním, když na řadu přijde téma právě neosobního přístupu a další složitá řešení obdobných incidentů na různých univerzitách. Dochází mi, jak je důležité, aby podobné spolky vznikaly. Pokud se téma bude otevírat více ve společnosti, přivede to více pozornosti k řešení jednotlivých případů a snad i udělování odpovídajících trestů. Postupem času se diskutující dostávají k otázkám vytyčení hranic osobního prostoru nebo zneužívání autority ve vztahu učitel-student.
Nikdo se nevyhnul sklíčeným pocitům
V průběhu diskuze spoluzakladatelky spolku poslaly květináč s papírky pro případné anonymní otázky z publika. „Chápeme, že každý nemusí mít odvahu ptát se veřejně”, vysvětluje jedna z nich. Návštěvníci například žádají o rady, jak správně řešit sexuální obtěžování. Ombudsmanka a slečny z iniciativ na závěr dávají tipy, kam se nejlépe obrátit pro pomoc. Ve zbylém čase jsem měla příležitost si pořádně přečíst vyvěšené příběhy. Prostředí kolem mě se náhle přetváří. Veselá nálada se vypařuje a konverzace mezi návštěvníky utichají, když se začtou do vystavených příběhů.
Musím si lehce vydechnout, vykročím proto ven do přeplněného vnitrobloku. Venku je spousty lidí, kteří mají možná podobnou potřebu jako já. Všude kolem si návštěvníci sdělují dojmy nebo pocity z výstavy. „Ačkoliv je vernisáž povedená, jsem nešt´astná z toho, jak velké veřejné tajemství je podobné nevhodné chování pedagogů,” zaznívá od slečny stojící těsně za mnou. Díky většímu zájmu mladých lidí téma sexuálního obtěžování přestává být takové tabu, jako tomu bývalo před lety. Právě iniciativy a spolky nahrazují jistou nečinnost vzdělávacích institucí. Podobné organizace s podporou lidí mají možnost vyvíjet na školy tlak, aby sexuální obtěžování netolerovaly, nenormalizovaly a v nejlepším případě mu předcházely. Pozornost by univerzity měly soustředit na vhodnou prevenci, vytvoření bezpečného prostředí pro studenty a přijatelného řešení situace.
Iniciativa Nahlas (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Ne!musíš to vydržet (AMU) vznikly z řad studentů a studentek, kteří byli svědky nevhodného chování ze strany pedagogů na škole. Připadá jim neadekvátní a normalizované, přičemž postupy univerzit v takových případech jsou často neosobní či příliš zdlouhavé. Další informace dohledáte na iniciativanahlas.com a nemusistovydrzet.cz
