Politika Bohuslava Svobody není pro mladé
Voliči ve studentském věku hrají ve volbách většinou velkou roli, aspoň tedy pro některé. V roce 2019 bylo v České republice evidováno 187,5 tisíce osob v mladším produktivním věku, tedy v rozmezí 15-29 let. Pro Bohuslava Svobodu, kandidáta na pražského primátora za vítěznou koalici Spolu, vlastně nelegitimní skupina. „Mladší limituje, že nemají takové zkušenosti a vědomosti jako já. Takže je mi jich líto, protože se budou muset propracovat k chápání politiky a k tomu moudru jim to bude ještě nějaký pátek trvat,“ řekl Svoboda. Jeho přístup, připomínající politiku amerického prezidenta 80. let Ronalda Reagana, možná dává určitý smysl, mladé by ale mohl slušným způsobem vyděsit.
Že Svobodu mladí moc netankují, prokázal i v předvolebních debatách, kde neřešil prakticky nic jiného než Městský okruh a dosluhujícího primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Zatímco Svoboda lpí na myšlence, že se bez okruhu Praha nemůže posunout dál, jeho předvolební soupeře Piráti dopravní situaci v metropoli doposud řešili skrz MHD. Za Hřibova primátorství započala revitalizace tramvajových tratí a letos v dubnu i výstavba metra D. Do dalšího volebního období pak sliboval celý tramvajový okruh, který by spojoval městské části bez nutnosti jezdit skrz centrum. Což ostatně k mladým, kteří často nemají ani řidičák, promlouvá mnohem víc.
Věkový rozdíl hraje roli
Mezi většinou potenciálních voličů ve studentském věku a Bohuslavem Svobodou je věkový rozdíl minimálně padesáti let. Dost možná i proto Svoboda zapomněl přizpůsobit svůj předvolební projev právě mladším voličům. Není to ale pouze jeho chybou, nýbrž celé koalice, která nenašla kandidáta, co by byl ideově blíž mladší generaci, tedy budoucnosti Prahy. Nemluvě o PR týmu, který v tomto ohledu před volbami zaspal.
Například zelenou politikou se celá ODS úplně pyšnit nemůže. Klimatická změna je ale pro mladé častým tématem. Studenti chodili v rámci takzvaných Fridays for Future demonstrovat pod okna Poslanecké sněmovny, kde mimo jiné Svoboda zaujímá jedno z křesel. Ani tak se ale do jeho povědomí nedostali. U Svobodova doposud největšího komunální soupeř je tomu jinak. Mezitím, co Piráti ve svém volebním období vysázeli v Praze přes půl milionu stromů a schválili klimatický plán o snižování emisí, Svoboda nabízí to samé, co vždycky. „Musíme z města dostat pryč dopravu. To je prioritní, protože to má mnohem větší dopad na klima než všechno, co se doteď dělá,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Pražský okruh přitom není tak úplně záležitostí komunální politiky, jako spíš státu. Možná i kvůli tomu Svoboda bojuje za koalici na vládním půdorysu. Piráti však trvají na své alianci s Prahou Sobě, jenže toto hnutí Svoboda do své hry nechce.
Doprava není všechno
Svoboda se v české politice pohybuje poměrně dlouho. Sám už si i jedno primátorské období zažil, a to mezi lety 2010 a 2013. Není proto pochyb, že zkušenosti má a voliči v něj mohou vložit důvěru. Svobodova strategie „jedno po druhém“ je sice upřímná, marketingově ale může oslovit jen málokoho. Z rozhovorů před volbami a jedním stále omílaným tématem se totiž stal jeden velký cyklus, skoro až okruh.
Na témata, která jsou pro mladší voliče perspektivnější, v podstatě vůbec nedošlo. Piráti například mluvili o výstavbě městských bytů, která by Prahu mohla přiblížit bytové politice Vídně, nebo revitalizaci sídlišt´. Občanský demokrat se ale oslovit mladé neodvážil. Fakt, že je Svoboda politikem v pravém slova smyslu, se odepřít nedá. Říká věci na rovinu, občas přizná chybu, nebo se za ni dokáže srozumitelně omluvit a jde do politiky s jasným cílem. Problémem však je, že jen s jedním.