Podléhat strachu z uprchlíků? Češi potřebují větší důvěru v instituce, shodují se novináři
Problém migrantů přicházejících ze zemí Blízkého východu vyvolává otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Rozpoutat debatu na tohle téma se snaží týdeník Respekt. Tým pořádající sérii diskusí by chtěl postupně navštívit většinu českých a moravských měst. K debatním tématům v Plzni patřilo současné vnímání migrační krize, rozdílné jednání evropských zemí a jejich zástupců a také potenciální vývoj tohoto dění. „Doufali jsme, že přijdou lidé s odlišnými názory a budou se v této debatě konfrontovat, což se splnilo. V tom vidíme smysl. Spousta lidí má své otázky a podle mě mnohdy legitimní obavy spojené s tímto tématem,“ řekl jeden z hostů, novinář Tomáš Lindner. Ten dlouhodobě působí v týdeníku Respekt, kde je vedoucím zahraniční rubriky.
Čechům chybí stud
Celou diskusi provázelo téma rozdílu mezi českou a německou společností ve vnímání uprchlické krize. Největší nebezpečí pro českou společnost podle Milana M. Šimečky, bývalého šéfredaktora slovenského deníku SME a novináře Respektu, představuje to, jak se obecně o uprchlících smýšlí. „U nás se nikdo nebojí říct, že uprchlík je terorista, Čechům chybí stud,“ poznamenal. Připomenul také, že sametová revoluce byla především bojem za lidskou důstojnost, zatímco vývoj po ní byl zcela jiný. „Poté už se mluvilo jen o penězích a o možnostech člověka je vydělat. Dnešní generace od politiků nikdy ani neslyšela, že existuje nějaká lidská důstojnost,“ řekl.
Atmosféra se v Německu podle novinářky Lídy Rakušanové úplně liší. Na počátcích migrační krize byli Němci opatrnější s radikálnějším projevováním vlastního názoru. Díky svému střídavému bydlišti v Česku a v Německu mohla měnící se atmosféru ve společnosti sledovat přímo. „Báli se, že budou označeni za nacisty nebo za sympatizanty radikálního hnutí Pegida,“ řekla Rakušanová, čímž narazila na iniciativu vystupující masivními demonstracemi proti uprchlíkům a politikům, kteří jsou podle nich k migrantům příliš ústupní. Podle Lindnera ale patří zásluha také současnému prezidentovi Joachimu Gauckovi, který ve vánočním projevu už v roce 2014 zmínil, že si je vědom narůstajících obav občanů; nicméně podle prezidentových slov strach nikdy nic nevyřešil, a tak je třeba se o uprchlíky více zajímat.
Začít okamžitě reagovat
Divák debaty se hostů zeptal, jestli radikalizaci české společnosti napomáhá také nedůvěra občanů v instituce. „Já sám jsem optimista – doufám, že Češi institucím věří,“ dodal ale, že jistý si není. U německých sousedů je možné právě v tomto sledovat velký rozdíl. „Němci mají důvěru v instituce velkou. Po desetiletí zde totiž funguje právní stát,“ vysvětlila Rakušanová. V řešení problémů spojených s migrací mají západní sousedé dlouholeté zkušenosti. Podle všech hostů je nutné, aby vláda začala na příchozí migranty okamžitě reagovat, problém začít řešit – občané pak mohou nastalou situaci vnímat i jako výzvu, začít se díky tomu zajímat o příchozí, a nebrat je jen jako přítěž. To se prý v Německu daří lépe.
Podle Šimečky má dnešní generace skutečný handicap ve vedení diskuse. Částečně je to podle něj sociálními sítěmi, částečně velkou propastí mezi jimi a rodiči, kteří by mohli umění diskuse u mladých posílit. Zdůraznil však další věc – a to fakt, zda mladým lidem nechybí morální vzory. „Nevím, kdo by mohl být větším vzorem než papež, ale toho nikdo neposlouchá,“ řekl a dodal, že takový člověk nejspíš nebude východiskem. Další debata proběhne 18.5. v Ústí nad Labem, tentokrát ji bude moderovat Tomáš Lindner.
