Peněz v médiích ubývá. Vládní úsporný balíček může ale tisk ohrozit úplně
Problémů se současnou situací tištěných médií v republice je hned několik. Média byla ze stran politiků dlouhodobě haněna, alarmujícím případem může být například výrok exprezidenta Miloše Zemana, že by se novináři měli střílet. Dalším faktem, který svobodnou novinařinu ohrožuje, je mimo jiné vlastnictví největšího mediálního domu politikem Andrejem Babišem, který je ostatně také možná jedním z důvodů, proč vláda tyto změny zavedla. Ke špatné situaci navíc nepřispívá ani doba digitalizace. Čtenáře tak v současnosti uspokojují rychlé a informativní zprávy z mediálních serverů, namísto investigativy, která by měla politice vytvářet hlídacího psa. Existence tištěných novin je ale pro zdravý chod médií ještě stále stěžejní a navýšení DPH, které s sebou vládní balíček přinesl, ji může zásadním způsobem ovlivnit.
Konsolidační balíček přinese mimo jiné zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu. Týká se ale i novin a časopisů. Zatímco noviny čeká více než stoprocentní navýšení, a to z 10 procent na 21, časopisy se navýší o dvě procenta, tedy na 12. Unie vydavatelů se proti návrhům ohradila a navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené k časopisům. Jestli jí ale vláda vyhoví, zatím nikdo netuší.
Peněz v médiích je už nyní málo, problém je ale mnohem komplexnější. Ačkoli se společnost staví k tisku jako k přežitku, neuvědomuje si, že samotné novinářské weby by bez něj nepřežily. „Čistě digitálních projektů, které se uživí v Česku, moc není, jestli vůbec. Vždy jde o kombinaci s tiskem,“ popisuje situaci šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Informačním webům navíc dominuje vyhledávač Seznam, který díky vysoké čtenosti defacto rozhoduje o tom, zda se ostatní servery vůbec uživí. Námitky ministrů Mariana Jurečka a Zbyňka Stanjury, aby se česká média modernizovala a po vzoru například Estonska přešla na celoplošnou digitalizaci, tak nedává smysl.
Více než stoprocentní navýšení DPH může být pro tisk posledním hřebíčkem do rakve. Krach jednoho tištěného média totiž snadno vyvolá dominový efekt. České deníky jsou totiž svázány společnou distribucí či tiskárnami a noviny se pak rozvážejí do prodejen v přesných časech po celé republice. V momentě, kdy odpadne jedno médium, by zbylá nemusela náklady na distribuci utáhnout a mediální rybníček by tak dosáhl vysušení.
Riziko zániku rozhodně není pouhým strašákem. Náklady na vznik tištěných novin poslední dobou stouply. Ocitáme se jako stát v období vysoké inflace, která s sebou mimo jiné nese například zvýšení cen papíru, barev a tím pádem i tisku samotného. Média navíc kvůli problému s penězi čím dál častěji zmenšují své redakce a propouštějí lidi. Pokud vláda spoléhá na to, že se o sebe média nějak postarají, netuší do jakého boje je poslala. Tisk se totiž může bránit dvěma způsoby – propouštěním, nebo navýšením ceny. Žádný z nich ale pro samotnou budoucnost tiskovin nepředstavuje blýskání na lepší časy. Škrty v redakcích nic dobrého nevěští a navýšení cen by mohlo znamenat zmenšení již tak malé klientely, která se v uspěchané době nad tiskem ještě ráda chvilku zastaví.
Zdroj fotky: Profimedia
