Osobní trenér musí být pro zákazníka oporou, ne kotvou
Léto je tu a s ním i noční můra jménem plavky. Ne každý člověk má takové odhodlání a motivaci k tomu, aby pravidelně cvičil a zdravě se stravoval. Dostat se do dobré fyzické kondice však může pomoct osobní fitness instruktor. Pro tuto volbu se rozhodla i Nikola Matějková (26), která se po narození dvojčat chtěla vejít do svých starých džínsů. „Chtěla jsem trenéra, protože vím, že mám slabou vůli a s dvěma malými dětmi člověk myslí na jiné věci než na to, jaký cvičební plán si na dnešek vymyslí. Nechtěla jsem na to být prostě sama,“ vysvětluje.
Když se ale odhodlala k návštěvě jedné z posiloven, místo motivace dostala takovou lekci, na kterou jen tak nezapomene. „Když jsem se zeptala, kolik by mě stál fitness instruktor na půl roku, majitel tělocvičny si mě přeměřil a přede všemi se mi vysmál, že prý nic platit nemusím, protože podle něj mi už nic nepomůže. Celá zkoprnělá jsem odešla domů,“ popisuje svůj zážitek.
Základem je dobrá komunikace
Tento negativní přístup trenérů však není ojedinělý. Podle Michala Dlouhého (23), který působí jako fitness instruktor téměř šest let, je to proto, že se „přemnožili“ trenéři s neprofesionálním přístupem a nedostatečným vzděláním v oboru. „Bohužel případ paní Matějkové není jediný, já sám jsem byl svědkem několika podobně nepříjemných situací. V koučování je osobní a slušný přístup k zákazníkovi velmi důležitý. Pokud tomu tak není, může klienta odradit natolik, že už se do posilovny nejspíš nikdy nebude chtít vrátit a to je samozřejmě úplně špatně,“ vysvětluje.
Jeho slova potvrzuje i Matějková, která se ke cvičení ani nedostala. „Byla jsem z toho opravdu v šoku, nečekala jsem takové jednání. Naprosto mě to odradilo od jakéhokoliv dalšího tréninku. Zůstala jsem doma, jen občas zašla na skupinové lekce jako je Zumba či posilování. Jenže to k radikálnímu zhubnutí bylo málo.“
Tvrdí, že jí trvalo přes půl roku, než se znovu odhodlala k tomu zeptat se v jiné posilovně na osobní lekce od fitness instruktora, tentokrát však nelitovala „S pomocí osobního trenéra se mi povedlo shodit téměř dvacet kilo. Chvíli jsem přemýšlela, jestli nezavítám do mé „první“ posilovny ukázat se, ale řekla jsem si, že ne. Rozhodla jsem se totiž cvičit kvůli sobě a svému zdraví,“ vysvětluje.
Člověk se nesmí nechat odradit
Podle Dlouhého je případ Matějkové z těch št´astnějších. „Obézní lidé mají většinou problémy se sebevědomím. Pokud je někdo kvůli jejich váze ztrapní a ještě ke všemu to udělá samotný trenér, obvykle to vede k mentálnímu bloku a ke cvičení už je jen tak něco nepřiměje.“ Dodává, že lidé by si měli dobře prověřit, komu vlastně svěřují svůj čas a peníze.
Říká také, že dobrý trenér se pozná obvykle podle zkušeností v oboru a vzdělání. Například na Fakultě tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově či řádný kurz akreditovaný ministerstvem školství. „Důležité je nenechat se odradit. Pokud člověk chce cvičit, nesmí dát na povýšené řeči. Ba naopak, měl by se nad ně pozvednout. Právě arogantní lidé by měli být tím pravým „nakopávačem“ proč to nevzdat,“ říká Dlouhý.
