Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Odvážný Jan Tříska se stal hercem v podstatě náhodou. Uspěl u nás i v zahraničí

Jan Tříska se vryl do paměti mnoha diváků nejen díky svým pronikavým očím. Mnoho z nich si ho pamatuje hlavně v nezapomenutelné roli Igora Hnízda z filmu Obecná škola. V roce 1959 se stal tehdejším nejmladším členem činohry Národního divadla. Svým puntičkářstvím dokázal motivovat kolegy a prosadil se také ve Spojených státech.

Herec Jan Tříska by 4. listopadu oslavil 85. narozeniny. Lidé napříč generacemi si ho spojují s rolí legendárního učitele Igora Hnízda z filmu Obecná škola. Pro mnohé diváky se postava rázného kantora stala typickým příkladem pedagoga tehdejší doby. „Svého učitele ze školy už si nedokážu představit, Tříska ho přebil. Když vzpomínám na dětství, učil mě on,“ říká scenárista Zdeněk Svěrák v pořadu Po stopách hvězd. Tříska se do jedné z jeho nejznámějších rolí vžil naplno a do výkonu dal vše. Sám herec o sobě říkal, že je pedant a puntičkář, což se potvrdilo i při natáčení Obecné školy. „Ráno přišel, uměl text a byl připravený,“ popsal režisér Jan Svěrák taktéž v pořadu Po stopách hvězd a dodal, že svou napružeností donutil všechny okolo se přizpůsobit jeho zápalu. 

Že herec nemusí být vidět, aby se vryl do paměti diváků, potvrdil Tříska v televizním seriálu Záhada hlavolamu, v němž ztvárnil Široka, který většinu času vystupuje v masce. „To, co hrálo roli, byl pohyb těla, což bylo u Třísky vždy přesvědčivé, stejně jako oči a hlas,“ popsal režisér Hynek Bočan v pořadu Po stopách hvězd. Kromě řeči těla uměl Tříska zaujmout i mimikou. A díky fyzičce zvládal sám zahrát většinu obtížných a leckdy i nebezpečných scén. Lezením po hromosvodu při natáčení Záhady hlavolamu dokazoval svou odvahu, dýchal pro to, co měl rád.

S Havlem se postavil proti okupaci

Třískovu nadějnou kariéru ale omezila okupace sovětských vojsk, proti které se spolu postavil kromě dalších i s budoucím prezidentem Václavem Havlem. Ve dnech 25. až 27. srpna 1968 se zapojili do protiokupačního vysílání libereckého studia Československého rozhlasu. Následně se herec stal nepřítelem státu, jelikož podepsal manifest Dva tisíce slov, který vyzýval k reformě Komunistické strany Československa. To mělo za následek postupné omezování jeho práce v českém filmu. V roce 1977 emigroval přes Kypr do Kanady a následně do Spojených států. 

Sbalit rodinu a opustit dobře nastartovanou kariéru bylo přinejmenším riskantní. „To byl ale typický Tříska, bral to jako příležitost začít znovu a lépe,“ řekl v pořadu Po stopách hvězd filmový publicista Jaroslav Sedláček. Tříska se musel naučit anglicky, s čímž mu pomáhal herec a spisovatel Jiří Voskovec. Větu za větou spolu procházeli jeho roli v filmové dramatizaci Bulgakova románu Mistr a Markétka, kde hrál ďábla Wolanda. 

Sport byl jeho jistotou

Hercem se stal v podstatě náhodou. Navštěvoval divadelní kroužek, ale doufal, že se stane tanečníkem. Při recitaci básně v soutěži na gymnáziu Jana Nerudy si ho však všiml herec Karel Höger, který seděl v publiku a záměry mu rozmluvil. „Ale Tříska, co byste to dělal, vy máte talent, měl byste být herec,“ popsal Tříska v pořadu Galerie elity národa slova Karla Högera. 

V divadle začal působit již při studiích na DAMU a v roce 1959 se stal tehdejším nejmladším členem činohry Národního divadla, kam ho angažoval režisér Otomar Krejča. Setkání s Krejčou tak bylo pro Třísku jedním z nejzásadnějších okamžiků kariéry. Spolu s ním a dalšími herci totiž založili Divadla za branou, které ale kvůli normalizaci zůstalo otevřené jen krátce. Poté hostoval v divadle na Kladně a v Městských divadlech pražských.

Aby se Tříska udržel v kondici, věnoval se sportu. Rád běhal a jak sám říkal, od doby, co emigroval do Kanady, běhal každý den a nikdy nevynechal. „Na povolání herce je vše nepravidelné, proto mi dělá dobře, že něco zůstává konstantní,“ vysvětlil Tříska v pořadu Na plovárně s Markem Ebenem vztah ke sportu. 

Jelikož byl Tříska i v pokročilém věku v kondici, vnímala společnost o to víc tragicky jeho předčasnou smrt. Herec totiž 25. září 2017 podlehl zraněním způsobeným pádem z Karlova mostu. 


Václav Černý
Václav Černý
Jsem student třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Nejčastěji mě najdete v kavárně nebo v nějaké příjemné hospodě. Většinu času mám sluchátka v uších, protože bez kvalitní hudby dlouho nevydržím.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.