Odešel televizní režisér František Filip, jeho seriály jsou ale nesmrtelné
Ke svému povolání se František Filip dostal náhodou. Jako asistent musel při natáčení zaskočit za režiséra, který se zapomněl ve vinárně. A u řemesla už pak Filip zůstal. Jeho seriály jako Chalupáři, Cirkus Humberto nebo Rozpaky kuchaře Svatopluka se staly divácky natolik oblíbenými, že jsou stále pravidelně reprízovány, a to více než třicet let od natočení. Díky tomu je zná i mladší generace. „Jako malý jsem miloval Cirkus Humberto. Vybavuji si, že u nás běžel každou neděli. Viděl jsem ho mnohokrát,“ říká fanoušek Filipovy tvorby Vojtěch Vik (24).
Rodiče Filipa přitom ze synova výběru oboru příliš nadšení nebyli. „Tatínek pracoval jako listonoš a maminka, jak bylo tehdy zvykem, byla v domácnosti. Když jsem přišel s tím, že chci studovat AMU, bylo zle. Rodiče mi vynadali, že chci být komediantem. Byli velice nepříjemně překvapeni, “ řekl František Filip pro TV Noe v jednom ze svých posledních rozhovorů v polovině prosince. Na AMU šel jako mladík, který o filmu nic nevěděl. „U přijímaček byli tehdy Zdeněk Štěpánek, Karel Höger a Václav Wasserman a zkoušeli na mě všelicos. Ptali se mě třeba, jestli jsem četl Balzaca. Řekl jsem, že ne, vždyt´ mi nebylo ani dvacet, kdy jsem to měl stihnout?“ dodal s úsměvem režisér.
Seriály si získaly divácká srdce
První z Filipových televizních seriálů Tři chlapi v chalupě (1961 – 1964), byl natáčen živě a dodnes se dochovaly pouze čtyři díly. Do rolí mužů tří generací rodiny Potůčků obsadil Lubomíra Lipského, Jana Skopečka a Ladislava Trojana. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let stál Filip u zrodu Sňatků z rozumu (1968) a F. L. Věka (1971), které jsou nadčasové a obsazené velkými českými umělci, například Vladimírem Menšíkem, Radoslavem Brzobohatým, Vlastimilem Brodským nebo Danou Medřickou. V polovině sedmdesátých let pak natočil Filip legendární Chalupáře s Josefem Kemrem a Jiřím Sovákem v hlavních rolích a jejich premiéra 23. listopadu 1975 patří mezi nejsledovanější premiéry v historii československých seriálů. Sledovalo ji tehdy 93 % populace ve věku od 15 do 70 let.
Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984) s Josefem Dvořákem v hlavní roli zase představují úplně nový televizní formát, který zapojuje diváky přímo do děje. Mohou totiž sami hlasovat o rozhodnutích hlavní postavy a ovlivnit tak, jakým směrem se bude příběh ubírat.
Trpělivost palačinky přináší
O spolupráci na pořadu Rozpaky kuchaře Svatopluka promluvil Josef Dvořák (78) v týdeníku ČT+. „Maminka mi nikdy nic z vaření nesvěřila. František Filip se tomu jenom usmíval a říkal, že všechno je otázkou filmové techniky a moje vaření se lehce vyřeší,“ vzpomínal na natáčení Dvořák. A vyřešilo se. Mistrovské krájení cibule v seriálu nepředváděly jeho ruce, ale ruce opravdového kuchařského profesionála. „Já se k tomu jenom patřičně tvářil,“ dodává Dvořák. Filipovi ale krájení a strouhání nestačilo, řekl že jde o pomocné práce, které by šéfkuchař nikdy nedělal. „Opravdový šéfkuchař, který tam byl zaměstnaný, mi chtěl pomoct: A nemohl by Pepa dělat palačinky a ve vzduchu je obracet? Než jsem stačil zařvat Ne! – František Filip řekl Ano! Bránil jsem se, že obracení neumím, on prohlásil, že se to naučím.“ Po mnoha nepovedených pokusech ale šéfkuchař začal nápadu litovat. František Filip trpělivost neztrácel: „Však ono se mu to povede, uvidíte!“ pravil. „Vše se začalo připravovat k záběru. Kamera švenkovala po celé kuchyni a měla dojít až ke mně. Když se tak stalo, vyhodil jsem palačinku do vzduchu, ta se elegantně obrátila a plavně přistála opět na pánvi,“ dodává Dvořák.
Trable v Cirkusu Humberto
Filip natočil dva historické seriály s dějem odehrávajícím se během několika desetiletí – Cirkus Humberto (1988) a Náhrdelník (1992). Oba vznikaly v česko-německé koprodukci a objevují se v nich jak čeští, tak zahraniční herci. „Podle smlouvy jsem musel do Cirkusu Humberto obsadit vedle Čechů i Němce a Francouze. Partnerku Josefa Laufera (81) měla hrát Francouzka. Našel jsem jednu moc krásnou, jenže dva dny před natáčením přišel dopis, že nemůže přijet, ale pošlou dobrou náhradu,“ vzpomínal režisér v rozhovoru pro TV Noe. Změna herečky mu ale práci nečekaně zkomplikovala. Přijela Kathy Kriegel, která byla o hlavu vyšší než Laufer. „Odpískat to nešlo, to by mě ukřižovali. Těch peněz, co v tom bylo. Tak jsme našli praktikábl a Laufra na něj postavili,“ vyprávěl Filip.
Během dospívání v Písku působil tehdy budoucí režisér v ochotnickém souboru a lásku k divadlu dokázal promítnout i na televizní obrazovku. Byl autorem televizních adaptací dramatických předloh domácí a světové klasiky, jako jsou Prodaná nevěsta, Polská krev nebo Netopýr. V roce 2018 převzal Cenu Thálie za šíření divadelního umění v televizi. „Na Thálie se mi vůbec nechtělo jít, jeviště není moje působiště, ale abych nebyl fouňa, tak jsem nakonec kývnul, že tam přijdu,“ uvedl Filip v rozhovoru pro Frekvenci 1.
Herce bral jako partnery
Herci, se kterými spolupracoval, mluvili o Filipovi v superlativech. „Vždy bral herce jako partnera a dokázal z něj přátelským způsobem nakonec dostat to, co sám chtěl,“ řekl pro pořad Neobyčejné životy ČT Radoslav Brzobohatý (†80). František Filip dělal svou práci vždy na sto procent. Byl i upřímným člověkem, který ctil křest´anské hodnoty, sršel vtipem a pro slovo nešel daleko. I proto je známý jako jeden z nejlaskavějších českých režisérů.