Některé holky už ani nechtějí vzít raketu do ruky, je jednoduché vyhořet
Už jako malá se Radka Bužková věnovala atletice a tenisu, od svých dvanácti let se držela mezi nejlepšími pěti mladými tenistkami Česka. V šestnácti vyhrála dorostenecké mistrovství České republiky a byla součástí týmu juniorského Fed cupu. Po maturitě se vydala studovat na Floridu, nyní ve svých 24 letech trénuje v americkém Michiganu nadějné americké talenty. Příští léto se ale plánuje vrátit do Česka.
Je v českém juniorském tenise časté, že se mladí hráči dostanou do USA díky sportovnímu stipendiu?
Český tenis je teď na vysoké úrovni, takže je to poměrně hodně časté. Na univerzitě na Floridě jsem měla dvě známé z Česka, jinak vím asi o deseti. Je to skvělá příležitost, každému, kdo tu možnost má, bych to doporučila.
Jak jste se k této příležitosti dostala vy?
Vedla k tomu dlouhá cesta, jsou za tím roky trénování. Asi rok před maturitou jsem začala dostávat nabídky od trenérů z USA, což je u juniorských tenistů na vysoké úrovni docela běžné. Dva kouči z Ameriky za mnou dokonce přiletěli do Česka, podívat se, jak hraji. Nabídli mi, abych se na americké univerzity nejdříve přijela podívat. Takhle jsem navštívila Colorado, Havaj a Mississippi. Neměla jsem představu, co chci po gymplu dělat, takže to byla skvělá příležitost.
Jaký typ stipendia se vám podařilo získat?
Dostala jsem plné stipendium, které mi pokrývalo školné, ubytování, jídlo, dokonce i učebnice. Dalo se s tím vyžít, aniž bych potřebovala nějakou další pomoc. Nic si z toho ale člověk neušetří.
Co jste musela splnit, aby vás přijali na americkou univerzitu?
Musela jsem vyhovět dvěma kritériím. Mít dostatečnou úroveň v tenise, aby mě přijali do univerzitního týmu a také splnit studijní předpoklady. Dělala jsem dvoje znalostní testy. Z angličtiny jsem ale neměla tak dobré výsledky, takže jsem se nedostala na univerzitu v Coloradu, která pro mě byla první volbou. Nakonec jsem tedy šla na Floridu, kde jsem měla i jednu kamarádku z Česka.
Pomáhala vám s vyřizováním nějaká agentura?
Ne, všechno jsem si zajišt´ovala sama, víza, přepisy vysvědčení i očkování. Na začátku jsem ani nevěděla, které školy jsou lepší akademicky, které zase na té tenisové úrovni a jak si tedy vybrat.
Hrála jste tenis v nejvyšší univerzitní divizi, jak se to dařilo skloubit se studiem?
Bylo to náročné. Z téhle úrovně univerzitního tenisu některé hráčky snadno proplují i do grandslamových turnajů. Podařilo se mi ale najít balanc, i když můj život se i tak hodně točil kolem tenisu. Se spoluhráčkami z týmu jsme trávily hodně času nejen na kurtě, ale i na dalších akcích spojenými s tenisem. Důsledkem je, že hodně lidí, co pak přestanou s univerzitním sportem, ztratí svoji identitu a neví, co jiného, kromě jejich sportu, mají rádi. Já s tím naštěstí problém neměla.
Měli jste k dispozici od univerzity psychologickou pomoc?
Měli a zdarma. Mentální zdraví se na amerických školách řeší hodně. Je jednoduché vyhořet, ten tlak je na vás obrovský. Některé holky pak už ani nechtějí vzít raketu do ruky.
Jak se liší americký a český přístup v profesionálním tenise? Překvapilo vás něco?
Obecně v tenise hodně záleží na trenérech. Ne odkud jsou, ale jací jsou. Takže v tomhle se úplně nedá rozdělit tenis na český a americký. Velký rozdíl ale je, že se v Americe jde hodně přes zranění, výkon a výsledky jsou na prvním místě. V Česku přes zranění nejede vlak. Další rozdíl je i v samotném přístupu k univerzitnímu sportu, v USA se víc prožívá a je na vyšší úrovni.
Kam chcete v tenise dál pokračovat?
Teď dělám trenérku v tenisové akademii, která je celkem na vysoké úrovni. Máme tu třeba nejlepšího hráče USA do 12 let. To mě nutí se udržovat také na nějaké úrovni, nezdá se to, ale už takhle mladí hráči jsou hodně dobří. Trénování mě opravdu baví. Moje šéfová mi toho hodně předala. Je velmi přímočará a to je v tenise důležité.
Přesto, že jste v Americe spokojená, jste se rozhodla vrátit do Česka. Proč?
Pro cizince je velmi složité tu zůstat kvůli vízu. Jsem tu momentálně jako trainee, něco jako stážistka, takže i po dokončeném magisterském studiu mám stále studentské vízum, ale až teď tu můžu být zaměstnaná. Pracovní vízum je ale hodně složité získat. Navíc americký životní styl mi nevyhovuje, těším se na trochu pomalejší český život. Už jsem si tu vyčerpala vše, co jsem potřebovala a nemám důvod tu zůstávat. A hlavně všechny blízké mám doma v Česku.
Jak budete v Česku těžit ze zkušeností z USA?
Roky strávené v Americe mi daly určitě sebevědomí a třeba to, že se umím sama pochválit. V Česku se to moc nenosí, ale tady v Americe to jinak nejde. Naučila jsem se být samostatná a přizpůsobit se. Jasný plán ale do budoucna nemám, chtěla bych najít uplatnění v něčem jiném než v tenise, ale ráda bych si jednou za čas zahrála na nějakém menším turnaji.
