Nejvyšší házenkářské soutěže chtějí restart. Kluby ale drahé testy na covid dlouhodobě neuplatí
Elitní házenkářský tým mužů Talent Plzeň je připraven splnit všechny potřebné podmínky pro restart extraligy. Ty stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR po dohodě s Národní sportovní agenturou (NSA). „Jde hlavně o pravidelné testování hráčů a realizačního týmu,“ přibližuje sportovní manažer Plzně Jan Štochl (45).
Každé testování podle Štochla vyjde přibližně na 40 tisíc korun. „Prozatím jsme schopni částku platit, ale odehrát takhle celý zbytek sezóny až do jara pro nás není reálné,“ vysvětluje. Také říká, že zápasy nemohou být ziskové, protože v hledišti chybějí diváci. „Jde tedy o co nejmenší ztráty. Kdyby se stále nehrálo, neplnili bychom smlouvu se sponzory a přišli bychom o ještě více peněz,“ doplňuje bývalý brankář Štochl.
Kluby i Český svaz házené (ČSH) věří, že postupem času se buď povinnost testování zruší, nebo místo drahé metody PCR bude možné využít mnohonásobně levnější testy antigenní. Důležité také je, jak dlouho je platný případný negativní výsledek. Předseda NSA Milan Hnilička (47) na Twitteru 6. listopadu avizoval, že pro sportovce vyjednal platnost testu na 72 hodin. Jenže podle posledních informací je všechno jinak a výsledek bude validní pouze 48 hodin. „Kvůli tomu nebude možné sehrát dva zápasy během pátku a neděle na jeden negativní test, jak jsme původně plánovali,“ říká Ondřej Šimůnek (28), asistent soutěžního úseku ČSH.
Hráči se jen házenou neživí
Nejvyšší ligy ale ještě nemají jistotu, že se spustí. O tom rozhoduje hlavní hygienička Jarmila Rážová, se kterou vyjednává podmínky NSA. Hnilička avizoval, že pokračovat budou moci jen profesionální soutěže. Většina házenkářů se však pouze sportem neživí a je zaměstnaná ještě jinde než v klubu. „Souhlasím s tím, že může být vnímáno sporně, jestli jde označit elitní házenkářské ligy jako profesionální. Téměř všichni hráči ale mají s klubem uzavřenou smlouvu a pobírají finanční odměnu většinou vyšší, než je minimální mzda v Česku. A tak jsou vnímáni nejen námi jako profesionálové,“ objasňuje Šimůnek, který si tak myslí, že se nejvyšší soutěže obnoví.
Českému svazu házené hraje do karet také to, že NSA zařadila extraligu mužů i ligu žen do kompenzačního programu Covid-sport 2. „A ten je vyhrazen pouze profesionálním soutěžím,“ vysvětluje Šimůnek. Každý klub tak může čerpat dotace až ve výši 750 tisíc korun. „To je velmi významná částka v rozpočtu. Využijeme ji například na uhrazení části nákladů na testování,“ dodává sportovní manažer Plzně Štochl.
Do haly se nevrátí všichni
Než ministerstvo zdravotnictví vyhnalo kvůli horšící se epidemiologické situaci sportovce ven, poslední zápasy stihly týmy odehrát 4. října. Od té doby házenkáři trénovali individuálně pouze venku nebo u sebe doma. Hráči se smlouvou se do haly mohli vrátit po rozhodnutí hlavní hygieničky 4. listopadu. V Plzni však na návrat do tradičního zázemí čekali až do pondělí 9. listopadu, protože manažeři nejprve vyjednávali podmínky s městem, které halu vlastní.
Tým se tak sešel po více než měsíci. Nebyl ale celý, v Plzni nemá smlouvu hned šest hráčů, kteří tak nadále trénují individuálně. Jedním z nich je Martin Říha (20), který si bude muset stále vystačit jen s běháním a domácím posilováním. „S míčem jsem pořádně netrénoval už měsíc. Mám strach, že až se do haly vrátím, budu celý vyklepaný a ze začátku mi to nepůjde,“ myslí si Říha. Házenou by se jednou rád živil, teď se však obává, že kvůli nemožnosti trénovat s týmem bude za spoluhráči zaostávat. „Musím doufat, že se k nim přidám co nejdříve a brzy chybějící praxi doženu,“ dodává Říha.
