Návrat branné povinnosti? Armáda řeší spíše nedostatek profesionálů
Návrh povinného tříměsíčního vojenského výcviku, se kterým přišel předseda Motoristů Petr Macinka, otevřel veřejnou debatu o možném návratu branné povinnosti. Zatímco opozice je pro a vláda proti, armáda zůstává pod plánovanými stavy.
Povinná vojenská služba byla v České republice zrušena v roce 2004, od té doby funguje profesionální armáda doplněná o aktivní zálohy. Předseda Motoristů Petr Macinka nyní přišel s nápadem na její částečný návrat v podobě tříměsíčního vojenského výcviku pro mladé muže. Podobnou iniciativu prosazuje i opoziční SPD, která navrhuje osmitýdenní dobrovolnou službu. Vládní strany jsou však proti a zdůrazňují, že pro plošnou brannou povinnost chybí infrastruktura, zázemí i peníze.
Praktický přínos vs. nereálné náklady
Podle vojáka z 43. výsadkového pluku, který kvůli osobním důvodům nechce být jmenován, by krátkodobý výcvik mohl mít smysl především v rovině základních návyků a osobnostního růstu. „Za tři měsíce z vás sice profesionálního vojáka nikdo neudělá, ale osvojíte si alespoň úplné základy. Naučíte se respektu, disciplíně a také tomu, jak fungovat v týmu pod tlakem,“ vysvětluje. Podle něj by taková zkušenost mohla řadě mladých lidí pomoci nejen v krizových situacích, ale i v civilním životě.
Proti návratu vojenské služby se ale staví právě část mladší generace. Kupříkladu Adam, student prvního ročníku Vysoké školy ekonomické, považuje návrh na povinnou vojnu za neodpovídající realitě dnešní doby: „Dnešní války se nevedou jen tak, že by vojáci stáli proti sobě na bojišti, ale probíhají přes moderní technologie, drony a kybernetické útoky. Nutit mladé lidi do vojny nedává smysl, když se většina z nich věnuje studiu nebo pracuje v oborech, které společnosti přinášejí konkrétní užitek.“ Podle něj by armáda měla nabídnout spíše atraktivní možnosti dobrovolného zapojení, než zavádět povinnost, která je – jak je Adam přesvědčen – zbytečná.
Do debaty navíc vstupují i ekonomická kritéria. Ministryně obrany Jana Černochová upozornila, že stát v současnosti nemá kapacity pro plošné zavedení vojenské služby. „Obnovení základní vojenské služby je něco, co je nereálné,“ citovala ji ČTK. Stát podle ní nedisponuje materiálními prostředky, nemá dostatek kasáren ani instruktory, kteří by byli schopni brance vycvičit.
Armáda bojuje hlavně s nezájmem
Navzdory snahám o posílení obranyschopnosti se české armádě dlouhodobě nedaří naplňovat plánované početní stavy. Poslední oficiální údaje jsou z konce roku 2023; podle nich mělo Česko 27 826 profesionálních vojáků a 4 266 členů aktivních záloh. Cíl koncepce obrany do roku 2030 přitom počítá s 30 tisíci vojáky z povolání a nově i s potřebou navýšit početní stav až na 37 tisíc. „Aktuálně máme v armádě v mé podřízenosti necelých 23,6 tisíce vojáků. Pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany bychom během dekády museli navýšit armádu o nějakých 14 tisíc lidí,“ upřesnil náčelník Generálního štábu Karel Řehka na konci února během takzvaného Velitelského shromáždění, pravidelného setkání velení Armády ČR.
Nábor nových posil však stagnuje a řady armády se rozšiřují jen o stovky zájemců ročně, což ukazuje na klesající zájem o vojenské povolání mezi mladými lidmi. V roce 2023 armáda zaznamenala čistý přírůstek pouze 176 vojáků.
