Namísto řvoucích motorů, hrobové ticho. Závody elektrických formulí zatím diváky netáhnou
Aby organizátoři přitáhli na Formuli E více návštěvníků, snaží se dělat závody výrazně dostupnější, než je tomu u Formule 1. Podniky se proto konají na menších okruzích, ke kterým se diváci často dostanou městskou hromadnou dopravou. Velký rozdíl je také v ceně vstupenek, které jsou oproti F1 až desetkrát nižší. I přes tyto výhody je však srdce většiny fanoušků motosportu stále nakloněno klasickým formulím. „Na Formuli 1 jsem byl, ale na Formuli E se určitě nikdy nevydám. Abych jen koukal na monoposty, jak jezdí a nic u toho neslyšel, to prostě není motorismus,“ říká jeden z nich Marek Malý (21). Právě absence hluku a typického zápachu benzínu návštěvníkům závodů elektroaut nejvíce chybí.
Elektromobilita je trend
Za e-formulemi stojí zejména Mezinárodní automobilová federace. Ta drží nad seriálem Formule E ochranou ruku a v posledních letech se jí povedlo na svou stranu zlákat i velké automobilky typu Porsche, BMW a Mercedez-Benz. Podle Bohumila Pácla z Autoklubu České republiky je cílem především to, aby se motorismus přizpůsobil novým trendům. „Propojení závodění a elektromotorů ale podle mě nejde dohromady. Divák z toho nemá žádný požitek. Snad jen kdyby měl každý vůz v sobě zabudovaný reproduktor, tak by to za něco stálo,“ usmívá se Pácl. Jeho kolega Libor Budina dává k dobru příklad, kdy diváci při jednom závodu elektromobilů vyčítali jezdcům, že nejezdí rychle. Jenže důvodem pomalé jízdy bylo to, že při nízké viditelnosti za deště museli závodníci zapnout světla, a baterie vozu se jim kvůli tomu vybila natolik, že chyběl potřebný výkon.
I Češi vyvíjí monopost
Na českém území se žádný ze závodů Formule E nepořádá, přesto je zde místo, kde je možné formuli s elektrickým motorem vidět: na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Zde mají studenti dokonce svůj vlastní tým eForce FEE Prague Formula, který každoročně vyvíjí nový monopost a objíždí s ním studentské soutěže po celém světě. „Práce na formulích je pro nás obrovskou zkušeností. Problémy, které na monopostech řešíme, jsou v automobilovém průmyslu úplně běžné. Díky tomu nás v zaměstnání po škole nic nepřekvapí,“ říká elektromechanik týmu Jan Čančík (22).
Ani členové studentského týmu ale dlouhodobému spojení motorismu a elektromobility nevěří. Sami se formulím věnují zejména proto, že je láká možnost pracovat na reálných vozech, které pak poměřují s konkurencí ze zahraničí. „Každý rok vyvineme jeden monopost, a s ním jezdíme přes léto na soutěže. Nejde ani tolik o závodění, ale hlavně o inženýrský návrh sportovního vozu. Hodnotí nás například lidé z velkých automobilek a průmyslových firem z oblasti strojírenství a elektrotechniky, kteří jsou ve svých oborech opravdoví profesionálové,“ popisuje členka eForce Kateřina Antošová (24).
Studentský tým nad sebou nemá žádný pedagogický dohled, na soutěžích vystupují pouze pod záštitou fakulty. Kvůli tomu musí neustále hledat sponzory, protože škola může poskytnout jen část z potřebného rozpočtu projektu. Od prvotního nápadu až po dokončení vozu jde tedy o čistě studentský projekt. V tom vidí Čančík jednu z největších výhod oproti jiným týmům ze zahraničí: „Například Němci mají daleko více peněz než my, takže si nakoupí většinu dílů a pak je jen smontují dohromady. My si všechno děláme sami a díky tomu známe náš vůz do posledního šroubku,“ dodává. S konkurencí se studenti z ČVUT měří na celosvětové soutěži Formula Student, kde v roce 2019 získali šest medailových umístění. Dlouhodobě je pro tým eForce nejúspěšnější disciplína s názvem akcelerace, kdy se měří zrychlení vozu na 75 metrů. Soupeře v Česku zatím eForce nemají, to se ale může brzy změnit. O vývoji e-formulí přemýšlí i studenti z Brna, Plzně nebo Liberce.
Text vznikl s přispěním Moniky Kabourkové
