Na zkušenostech z Ameriky budu stavět několik dalších let, říká reportér Jakub Říha
V USA se odehrály prezidentské volby, kde proti sobě stáli Donald Trump a Kamala Harrisová. Vyhrál je nakonec první zmíněný. Jako novinář letěl tuto zásadní akci světové politiky pokrývat i reportér CNN Prima News Jakub Říha. Dostal možnost sledovat dění přímo na místě a zažil třeba i konflikt s Trumpovými stoupenci.
Od chvíle, kdy Jakub Říha nastoupil do médií, byla Amerika jednou z věcí, kterou vždy rád sledoval, bavila ho. „Když se na Primě rozhodovalo, kdo na volby poletí, tak jsem se sám přihlásil. Nakonec jsme jeli čtyři reportéři z televize a dva z webu. Jsem rád, že jsem dostal tuhle možnost a budu na tom moct stavět v následujících měsících a letech,“ říká pro Generaci20.
Připravoval jste se na americké volby nějak speciálně ještě před odletem?
Mám dlouhodobě přehled o dění ve Spojených státech a nenaskočil jsem do toho jen před volbami. Příprava byla v podstatě v rámci Primy. Snažíme se, když je nějaká větší akce, dělat i trochu kontextově založené reportáže, které například vysvětlí, jak funguje volební systém nebo o co jde ve volbách do Kongresu. Nad těmito reportážemi jsem seděl nějakou dobu. Příprava tedy byla na denní bázi, musel jsem sledovat, co se děje v zemi, kterou pak budu pokrývat.
Měli jste jasně dané, co budete natáčet, nebo jste měli volnou ruku?
Poslal jsem návrh několika témat, co bychom chtěli pokrývat. Chtěli jsme ukázat lidem život běžných Američanů s přidanou hodnotou toho, že jsme na místě. Prakticky za ty tři týdny jsem dělal jen dvě reportáže, které byly ze sjezdů. Tam byl širší politický kontext ve smyslu, co který z kandidátů aktuálně řekl. Když jsme dělali ekonomiku, tak jsme ukázali, kolik stojí zboží v Americe a kolik stojí u nás. Lidé nám k tomu říkali, jak oni vnímají ekonomickou situaci a jak se na základě toho rozhodují. Snažili jsme se vybírat konkrétní témata.
Sledoval jste, jak se lišilo pokrytí voleb americkými médii a českými?
Co se týče samotné volební noci, sledoval jsem americkou sít´ CNN. Používali interaktivní tabuli, na které moderátor vždy kliknul na jednotlivý stát a šel po konkrétních volebních obvodech. Přiznám se, že jsem neviděl vysílání České televize. Ale mám dobrou představu o tom, jak vypadalo naše vysílání. Tím, že spolupracujeme se CNN, tak náš šéfredaktor připravoval vysílání ve spolupráci s americkou částí.
Jak jste se cítil na volebním mítinku Donalda Trumpa, když po vás lidé pokřikovali, právě kvůli logu CNN Prima News na vašem mikrofonu?
Přišlo mi to v ten moment spíše vtipné. Snažili jsme se dostat akreditaci přímo do Madison Square Garden, ale nedostali jsme ji. Takže jsme se chtěli dostat co nejblíže té hale, abychom odtamtud mohli vstoupit živě do zpráv. Policista nám ale řekl, že nás tam nepustí. Protože jsem se bavil s lidmi, tak jsem měl venku mikrofon. Oni tam zkrátka viděli to logo a když jsme se prodírali davem, začaly takové ty posměšné narážky. Nikdo nás ale nechtěl fyzicky napadnout. Ale verbálně agresivní byli.
Dělal jste i reportáž s tetou George Floyda, který byl v roce 2020 zavražděn policistou. Jak jste se k ní dostali?
Přemýšlel jsem nad tím, než jsme odlétali. Právě protesty okolo George Floyda byly obrovské téma voleb před čtyřmi lety, tak mě zajímalo, jestli se to téma lusknutím prstu úplně změní, nebo jestli nějakým způsobem může tahle otázka rezonovat i nyní. Zkrátka jsme přijeli k místu, kde on zemřel, točili jsme a ona tam náhodou zrovna byla. Dal jsem se s ní do řeči a řekla mi, že je jeho teta. Při rozhovoru jsem si uvědomil, že dokážu tu reportáž postavit pouze na ní, i kdybych už neměl žádného dalšího respondenta. Připomněl jsem si u toho, že práci novináře nejde dělat pouze za stolem, ale musíte vyrazit i do terénu.
Poté, co byly známy výsledky, sledoval jste u lidí odlišné chování?
Byli jsme ve Washingtonu, což je jedno z měst, kde má Demokratická strana největší podporu z celých Spojených států. Editor zpráv nás poprosil, abychom natočili anketu o tom, jak lidé reagují na výsledek. Spousta lidí byla odměřená, nevím, jestli to bylo tím, že jsme byli ve velkém městě. Jedna studentka byla ale plná emocí a málem se nám tam rozbrečela, protože chtěla do státní správy a teď říkala, že neví, jak to všechno bude. Bylo to pro mě velmi silné.