Mozek přijímá falešné vibrace
Pocit, že zavibruje telefon, ale ve skutečnosti žádná zpráva nepřišla. Jev, známý jako syndrom falešné vibrace, postihuje podle Roberta Rosenbergera ze School of Public Policy až devadesát procent uživatelů chytrých telefonů. Uvedený stav souvisí s nomofobií, neboli strachem z odloučení od mobilního zařízení. Podle neurologů jde o přetížení smyslového vnímání v souvislosti s digitální dobou.
Pro mnoho lidí se tento fenomén stal součástí jejich každodenního života. „Telefon mi vibruje v kapse, i když tam není. Občas se přistihnu, že sahám po mobilu jen protože mám pocit, že něco přišlo. Někdy mi to přijde až absurdní,“ popisuje svou zkušenost Filip Kuráž, osmnáctiletý student Obchodní akademie. Podobné pocity zažívají i starší uživatelé mobilních telefonů, zejména ti, kteří jsou neustále v kontaktu se svými kolegy nebo klienty. „Stává se mi to hlavně v práci. Myslím, že to je tím, že jsem pořád na příjmu a očekávám nějaké zprávy. Když se ukáže, že telefon vlastně ani nezazvonil, cítím zvláštní pocit frustrace,“ říká jednatřicetiletý IT specialista společnosti Otis Jakub Novotný.
Neurologové se shodují, že syndrom falešné vibrace je důsledkem přetížení smyslového vnímání. „Mozek je neustále v pohotovosti a očekává příchozí oznámení. Když zaznamená drobný podnět, jako je například tření oblečení o kůži nebo svalový záškub, může si jej špatně vyložit jako vibraci telefonu,“ vysvětluje neuroložka Silvia Skalská. Dodává, že tento fenomén je zvlášt´ častý u lidí, kteří jsou na telefonu závislí nebo jej neustále kontrolují. Zároveň upozorňuje, že když si lidský mozek zvykne na neustálý příliv notifikací, začne tento stav považovat za normální. Jakýkoli nejasný podnět tedy může mozek mylně vyhodnotit jako přicházející zprávu na mobilním telefonu.
Mozek je v pohotovosti
Syndrom falešné vibrace úzce souvisí s nomofobií, tedy úzkostí, kterou lidé pocit´ují, když nemají svůj telefon u sebe. „Čím více času trávíme s telefonem, tím více se stává součástí naší identity. Odpojení od něj může vyvolávat stres, což vede k přehnané vnímavosti na jakékoli potenciální oznámení,“ říká psychiatrička Kristýna Šulcová.
Kromě strachu z odloučení od telefonu hraje roli i obava, že by uživatel mohl přijít o důležité informace. „Není to jen o tom, že čekám na zprávy, ale i o pocitu, že bych mohl něco zmeškat. I když telefon nezazvoní, přesto mi zůstává v hlavě to, že by něco mohlo přijít. Mám totiž neustále napjatou pozornost. Když můj telefon mlčí, začne se vkrádat ten nepříjemný pocit, že jsem něco zanedbal nebo přehlédl,“ vysvětluje Jakub Novotný.
Kroky k obnovení rovnováhy
Pro zbavení se tíživého pocitu doporučují odborníci vědomé přestávky od telefonu, omezení notifikací a soustředění se na reálný svět. „Klíčem je snížit naši psychologickou závislost na mobilním zařízení a dopřát mozku odpočinek od neustálého očekávání podnětů,“ konstatuje Šulcová.
Pocit falešných upozornění je běžným fenoménem digitální doby, což podle specialistů může ukazovat na příliš intenzivní propojení lidí s technologiemi. Ačkoli sám o sobě není zdravotním problémem, tento jev může ovlivnit naši psychiku. „Technologie by měla být nástrojem pro zlepšení života, nikoli jeho hlavním prvkem. Když se stáváme příliš závislí na neustálé interakci s našimi zařízeními, může to mít velmi negativní dopady na naši psychiku a mezilidské vztahy,“ uzavírá Šulcová. Odborníci se shodují, že změna začíná uvědoměním si této závislosti. „Zamyslet se nad tím, kolik času s mobilem trávíme a jak nás ovlivňuje, může být prvním krokem k nalezení zdravější rovnováhy,“ doplňuje Skalská.