Množírny v Česku stále přibývají. I v luxusním prostředí často žijí nemocní psi
Caroline Podhorová (24) si toužila pořídit psa. Začátkem ledna si na internetu našla inzerát, ve kterém majitelkanabízela na štěně modré čivavy, které bylo bez dokladů o původu a stálo 7 000 korun. Prostředí, ve kterém byla fena chována, se jí zdálo dobré, a tak se ji rozhodla koupit. Už při předání peněz ale začaly první komplikace. Podhorová nedostala kupní smlouvu, ani doklad o zaplacení zálohy. „Z fenky jsem byla tak nadšená, že mi to ten den vůbec nedošlo,” vzpomíná Podhorová. Chovatelka ale Podhorové volala už týden po koupi fenky a nutila ji k pořízení dalšího, dražšího psa. „Řekla mi, že fena je psychicky narušená po matce a že si mám od ní koupit dalšího psa za 10 000 korun. Pokud tak neudělám, tak fenka pravděpodobně zemře na stesk,” říká Podhorová.
Po pár týdnech navíc nová majitelkazjistila, že má její fena cukrovku. „Před předáním s ní chovatelka navštěvovala několikrát týdně veterináře a ujišt´ovala mě, že tam chodí pouze kvůli očkování a odčervení. Myslím si, že moc dobře věděla, že prodává nemocného psa. Pomalu jsem si začala uvědomovat, že jsem koupila fenu z množírny,” říká Podhorová. Nakonec jí v polovině února čivava zemřela na následky epileptického záchvatu. Po smrti psa přestalachovatelka s Podhorovou komunikovat.„Když jsem se jí poté ptala, kolik psů doma vůbec má, po dlouhé odmlce odpověděla, že asi dvacet,” dodává Podhorová. Redakce se také pokusila chovatelku několikrát kontaktovat, ta ale nebyla ochotná případ komentovat.
Štěňata měla ve sklepě
Zkušenost s tím, jak funguje množírna, popisuje Kateřina Vacheková (31). Její známá, které občas hlídala dceru, chovala psy. „Když jsem přišla k chovatelce domů, našla jsem tam psa, který už měl být dávno prodaný do ciziny. Rozhodla jsem se ho od ní koupit, protože byl v tak příšerném stavu, že ho nešlo ani učesat. Po celém těle měl slepené chlupy od svých výkalů,“ vzpomíná Vacheková. Chovatelka jí ale oznámila, že psa prodá za cenu výstavního štěněte, což je asi 16 000 korun. „Nechtěla jsem ho tam nechat už ani o chvilku déle. Nakonec jsme se domluvili na 4 000 korun za psa,“ pokračuje Vacheková.
Podle ní byli i další psi její známé chováni v příšerných podmínkách. „Pamatuji si, že mi dcera chovatelky řekla, že dole ve sklepě jsou štěňata. Šla jsem se tam podívat. Opravdu tam byla a válela se ve vlastních exkrementech. Měla zapnutou televizi, prý aby se cítila více socializována. Bylo mi příšerně,” popisuje Vacheková. Chovatelčino jméno ale nechtěla s redakcí sdílet, protože se dlouho znají.
Musí se prokázat týrání
Česká legislativa nedefinuje pojem množírna. Většinou to bývá špinavá místnost plná klecí se zvířaty, není to ale podmínkou. Někdy mohou být zvířata chována i v luxusním prostředí. Takový byl právě případ chovatelky čivav. „Když jsem si pro čivavu přijela, tak jsem se nestačila divit. Dům, ve kterém jsem si čivavu brala, byl pouze pro psy a vevnitř to vypadalo jako na zámku,” vzpomíná Podhorová.
Aby bylo možné zvíře majiteli odebrat, musí být jednoznačně prokázáno jeho týrání. Například tím, že je na něm vidět silná podvýživa, velmi špatný zdravotní stav nebo má majitel nedostatečné podmínky pro jeho chov. Kontroly těchto zařízení se často konají na popud lidí, kteří napíší písemné prohlášení na Krajskou veterinární správu. Ta následně místo prošetří. Často ale tito chovatelé stihnou místo uklidit a psy schovat například do stodol nebo po svých známých.
Není výjimkou, že pes z množírny má i dokumenty, které na první pohled vypadají jako pravé. „I přesto že chovatelka nevěděla, jaký pes s fenou štěňata má, tak papíry původu dostala. Vše si nějak zařídila,” říká o své zkušenosti Kateřina Vacheková. Budoucí majitelé by si tak měli před pořízením psa zjistit informace o chovateli a následně k němu zajet, klidně i na nezávaznou návštěvu.
Čtěte také: Chovatelé, kteří zvířata přešlechtí, nejsou o nic lepší než množitelé, říká majitelka psů
