Mladý může, ale starý musí, říká k otužování imunolog Jan Černý
Jaký má otužování vliv na zdraví, přibližuje profesor Jan Černý. Sám by se popsal jako přírodovědec, který chce poznat svět pro sebe a pro zvědavé studenty. Vystudoval molekulární biologii, pak se zaměřil na imunologii. V tomto oboru se snaží zkoumané oblasti zasadit do širšího biologického kontextu.
Text: Karolína Dobešová, Martin Pfrogner
Když se začneme poprvé otužovat, co se nám v těle bude dít?
Budou to okamžitě dvě věci. Za prvé se člověku stáhnou cévy v kůži a za druhé to pro tělo bude stres. Existují dva typy lidí, z nichž každý reaguje na stres z otužování jinak. První má více béžové a hnědé tukové tkáně, která nás dokáže lépe ohřívat. Druhá skupina této tkáně zase tolik nemá. Je to dané geneticky. Lidé, kteří jsou obdařeni větším množstvím neandrtálských genů, mají přirozeně více té béžové a hnědé tukové tkáně. No a ti při otužování nepocit´ují takový diskomfort. Jaký jsme typ, zjistíme buď přímo otužováním, nebo si necháme otestovat genom v laboratoři.
Co se pak s tělem děje, když už se člověk otužuje dlouhodobě?
Začne se nám tvořit více béžové tukové tkáně a je nám tepleji. Béžová tuková tkáň je také protizánětlivá, takže jsme rázem odolnější. Má to ale i svou daň – béžová tuková tkáň je energeticky náročnější a abychom si ji udrželi, musíme víc jíst. Otužování máme chut´ opakovat, protože se nám při něm vyplavují hormony štěstí, tedy oxytocin a endorfiny, které jsou návykové.
Je nějaká věková hranice, která by nás omezovala v začátcích s otužováním?
Není. Děti mají přirozeně více hnědé tukové tkáně, a proto se neklepou zimou. Ani sedmdesátiletí nemají problém začít. Já rád říkám: mladý může, ale starý musí.
Před rozhovorem jste uvedl, že nejste otužilec. Teď jste nám ale ukázal, jak se koupete v ledové vodě. Jak tomu máme rozumět?
To souvisí právě s tou béžovou tukovou tkání. Já jsem během výzkumu zjistil, že mám v krvi přirozeně vyšší hladinu gamma delta T-lymfocytů. To jsou bílé krvinky, které jsou zodpovědné za větší množství béžové tukové tkáně v těle. Proto mi není v ledové vodě taková zima jako ostatním. Ale podotýkám, že to není fér.
To by vám mohl leckdo závidět…
Možná v zimě, ale v létě to není nic k závidění. Já nemám co svlékat! Pro mě je ideální počasí tak tři až čtyři měsíce v roce a pak je mi horko.
Pro koho se otužování nedoporučuje?
Jak jsem již zmiňoval, stahují se při něm cévy. To by mohlo mít negativní dopady pro lidi, kteří mají nějaký cévní nebo srdeční problém, například arytmii. Nepříjemné to může být také pro osoby s Raynaudovou chorobou, kterým se nedokrvují konečky prstů na rukou. Při otužování se těmto lidem mohou odkrvit prsty tak, že je to pak může hodně bolet. V tomto případě je řešením chodit do vody v rukavičkách. Někteří lidé si zase berou čepice, ale je to spíš placebo a pomáhá jen pocitově.
