Mladí se málo orientují ve svých financích. Kvůli neznalosti mohou skončit i v exekuci
Když bylo vyučenému pekaři Ondřeji Filipovi (27) dvacet let, o tom, jak funguje svět peněz mnoho nevěděl, podobně jako většina jeho vrstevníků.„Bylo to něco, co mě vůbec nezajímalo a šlo naprosto mimo mě. Neměl jsem stavební spoření ani penzijní připojištění, prostě nic. Hlavní pro mě bylo najít si po škole práci a začít makat,“ říká Filip. Jeho vrstevník Adam Vrána (23) má naopak ve světě peněz docela jasno. Pracuje jako osobní bankéř a finanční negramotnost, kdy lidé nerozumí financím a neumí s nimi správně zacházet, považuje za jeden z významných problémů dnešní doby. „Více než polovina lidí, se kterými přijdu během práce do styku, nemá dostatečné informace o tom, jak správně naložit se svými financemi. Je přitom žádoucí, aby v budoucnosti nebyli odkázáni na půjčky, ale mohli se spolehnout na své finanční rezervy,“vysvětluje Vrána. Přehled má podle něj spíše starší generace, která má s finanční gramotností zkušenost a uvědomuje si, že bez úspor a rozumného nakládání s penězi se může ocitnout v problémech.
Dluhy kvůli poznámce pod čarou
Filip nejdříve pracoval jako pekař. To ho však tolik nebavilo, a tak si našel práci v pizzerii. Při podpisu pracovní smlouvy si však pořádně nepřečetl dodatky pod čarou. Podepsal smlouvu, která běžně náleží osobám samostatně výdělečně činným-živnostníkům, kteří si podle zákona musí zdravotní a sociální pojištění hradit sami. „V podstatě jsem o placení sociálního a zdravotního pojištění nic moc nevěděl, a tak jsem to nechával být,“ popisuje Filip.
Svou chybu si Filip plně uvědomil až o pět let později, když se rozhodl odejít z pizzerie a najít si o něco lépe placenoupráci. „Těsně před nástupem jsem zjistil, že mám dluh přes dvě stě tisíc korun za neodvádění sociálního a zdravotního pojištění, ke kterým naskákaly úroky,“ říká Filip. Žádná upozornění mu v průběhu pěti let nechodila, protože změnil bydliště. „V té chvíli jsem byl neskutečně naštvaný, ale věděl jsem, že už nic nezmůžu a je pozdě se rozčilovat. Dostal jsem se do exekuce,“ vzpomíná Filip. Musel si najít další práci, aby zvládl splácet a zároveň normálně žít: „Měl jsem mizerně placené práce a žil od výplaty k výplatě.“
Vzdělávácí programy od státu
Je tomu půl roku, co má Filip všechny dluhy splacené. Přesto si nemůže vzít žádnou krátkodobou půjčku nebo třeba hypotéku. „Jsem v insolvenčním rejstříku, ve kterém budu zapsaný ještě dalších pět let. To pro mě znamená, že jsem se označení dlužníka ještě úplně nezbavil,“ přiznává Filip. O tom, že finanční gramotnost je v životě potřebná, se sám přesvědčil až poté, co začaly problémy. „Kdybych měl o lepší přehled a měl založený například spořící účet, tak jsem mohl mít vše splacené mnohem dříve, díky uspořené peněžní rezervě. Největší chybou ale bylo, že jsem pořádně nečetl smlouvu. Takovou chybu už nikdy neudělám,“ říká Filip. Podle finančního poradce Adama Vrány je to problém, který vzniká už při komunikaci rodičů s dětmi. Mladí většinou o jejich zkušenosti a rady nestojí, i když by se díky nim mohli vyhnout budoucím problémům. „Ponaučil jsem se, a nyní se snažím spořit peníze stranou. Například jsem si sjednal penzijní připojištění,“ dodává Filip.
Lidí, kteří skončili v exekuci, stejně jako Filip, jsou v Česku desítky tisíc. V roce 2017, za nějž jsou dostupná poslední kompletní data, to bylo 69 000 mladých lidí ve věku od 18 do 29 let. Celkem je v Česku v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. Problémy s nedostatečnou finanční gramotností se snaží řešit stát například tím, že téma je součástí učebních osnov základních škol. Jde však jen o několik hodin v roce. Do řešení se zapojila například i Česká národní banka, která v roce 2016 spustila web Peníze na útěku. Zde si mohou zájemci vyzkoušet jak tvořit rodinný rozpočet, nebo se naučit, jak spořit.
