Mladí by se měli od rodičů učit chodit k volbám, říká sociolog Lukáš Linek
Před nedávnem jste vydal knihu Kam se ztratili voliči?, jejímž cílem je vysvětlit pokles účasti v parlamentních volbách. Proč podle vás v Česku nevoličů přibývá?
Faktorů, které za to můžou, je celá řada a s politkou nemusí přímo souviset. Například jde o nižší účast lidí v odborech a malá frekvence chození do kostela. Tyto dvě instituce jsou významné z hlediska toho, že dokážou své členy přesvědčit k politickému chování.
Jakým způsobem?
Tak například odbory, které jsou napojené na levicové strany, mobilizují voliče aby šli dát hlas sociální demokracii. A církev zase křest´anské demokratické straně. Díky poklesu vlivů těchto sekularizačních procesů se snížila volební účast zhruba o tři nebo čtyři procenta a to od roku 1992 až do roku 1996. Asi se to nezdá moc významné, ale jde o kontinuální proces. Pak hraje velký význam také fakt, že se lidé hodně rozvádějí a nechtějí se brát.
Proč zrovna tyhle dva faktory hrají důležitou roli?
Protože manželé se většinou dokáží přinutit jít společně volit. A to i v případě, že je politika vůbec nezajímá. Sezdané páry si z voleb mohou udělat například i rituál, jako třeba společnou procházkou do volební místnosti a podobně.
Jsou i nějaké politické okolnosti, které mají vliv na nízkou volební účast?
Jistě. První z nich je, že mezi lidmi převládá pocit nevýznamnosti. Dramaticky narostl počet lidí, kteří si myslí, žehlasovat a chození k volbám nemá smysl. Tento postoj se v Česku začal objevovat na konci 90. let, kdy ODS uzavřela s ČSSD opoziční smlouvu. V tu chvíli si řada voličů uvědomila, že politici se stejně domlouvají mezi sebou, jak chtějí a to bez ohledu na to, co voliči řeknou.
Nemají pak tedy lidé pocit, že se ze společnosti vytrácí prvky demokracie?
Rozhodně. Pokud hlasování nemá smysl, narůstá v nich přesvědčení, že ani parlament nemá smysl a jde jen o zbytečnou žvanírnu. Ono celkově odpočátku 90. let výrazně pokleslo pozitivní hodnocení demokracie u lidí.
Je účast lidí ve volbách podmíněna i jejich vzděláním?
Ano, dokonce i dost věkem. K volbám v Česku nechodí zejména mladí. To znamená, že přijde například jen padesát procent z celkového počtu dvacetiletých a pětadvacetiletých lidí .
A s tím vzděláním je to jak?
U vysokoškoláků volební účast téměř neklesá, jen opravdu malinko. Třeba o pět procentních bodů. Naopak u lidí, kteří mají pouze základní vzdělání či střední školu bez maturity, se volební účast velmi snižuje. Ten pokles je okolo dvaceti až třiceti procentních bodů. Důvodů, proč rozdíly ve studiu hrají takovou roli, je několik. Například vzdělanější lidé jsou většinou schopni nějak kriticky myslet. Jedna studie dokonce říká, že dlouhodobé chození do školy, studentům napomáhá k utváření jejich občanských hodnot.
Proč nemají mladí lidé chut´ chodit volit?
Zde se můžeme bohužel jen domnívat, proč tomu tak je a co to způsobuje. Podle mě jde o to, že mladí jsou politicky socializování v situaci, kdy v celé české společnosti převládá pocit zmaru a neochoty jít k volbám. Vidí, že je to skoro normou a nejde o nic neobvyklého. Je také rozdíl, když člověk vyrůstá v rodině, kde rodiče chodí volit pravidelně. Pokud totiž nechodí, dítě se to nemá od koho naučit a nechápe, že jde vlastně o povinnost občana.
Takže problémem je i fakt, že povinnost jít k volbám není v naší společnosti dostatečně zakořeněna?
Je to jeden z těch významných faktorů. U některých vysokoškoláků také hraje roli to, že studují mimo místo svého trvalého bydliště. Když pak mají jet dvě hodiny vlakem či autobusem domů kvůli volbám, obvykle je to pro ně spíše komplikace. I když mají možnost vyřídit si volební průkaz.
Podle nynějších průzkumů studentských voleb vyhrála strana TOP 09. Proč se podle vás studenti rozhodli zrovna takto?
Protože TOP 09 je ztělesněním pokroku a modernity. Mladí lidé totiž chtějí do světa, ovládat více jazyků a pracovat s technologiemi. Naopak třeba ČSSD má svou cílovou skupinu především u starších lidí. Nepředstavují žádný pokrok, ale spíše jistotu.
Jak velkou účast předvídáte v letošních předčasných parlamentních volbách?
Domnívám se, že bude velmi nízká. Dokonce bych si troufnul říct, že klesne i pod tu prozatím nejnižší hranici 58 %, která byla v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů jsou podle mě volební kampaňe stran, které vůbec nemotivují voliče k účasti. Dalším významným aspektem je i to, že v lednu 2013 proběhly přímé prezidentské volby. Toto zavedení mělo na náš politický systém výrazný demobilizační efekt.
Proč?
Lidé mají totiž pocit, že svůj díl práce už odvedli. Svou občanskou povinnost již splnili a vybrali si buď Karla, nebo Miloše. Když teď mají jít volit znovu, nechce se jim. Možná mají občané také pocit, že výběr prezidenta je důležitější než volby do parlamentu.
Lze nějak pomoci tomu, aby lidé začali více chodit k volbám?
Existuje opravdu málo způsobů a možností, jak tohle vyřešit. Nejjednodušším a relativně nejlevnějším řešením je podle mě zavedení takzvaného poštovního hlasování. Což je možnosthlasování poštou, bez nutnosti dojít do volební místnosti. Oproti volebnímu průkazu má tu výhodu, že se nemusíte chodit nikam registrovat a vyzvedávat si ho. Do schránky dostanete akorát obálku s lístky a můžete je odeslat klidně už týden před volbami.
Existuje ještě nějaký způsob jak řešit tento problém s nízkou účastí?
Napadá mě pak už snad jediná možnost. A to je lepší politický výběr, nic jiného v zásadě neexistuje. Tedy s výjimkou toho, že by se v České republice zavedla povinná volební účast.
