Mladí lidé bojují s češtinou. Velký vliv má i školní výuka
Student managementu na Vysoké škole práva a podnikání v Praze Ondřej Miech (19) říká: „Je důležité naučit se gramatiku a psát spisovně, ale stejně tak je podstatné umět se dobře vyjadřovat i v situaci, kdy s někým mluvím.“ K tomu dodává, že češtinu má moc rád, ale její výuka ho nikdy nebavila. Podle studenta aplikační informatiky na Univerzitě v Hradci Králové Jakuba Havelky (19) je psaná čeština v současné podobě zbytečně komplikovaná. „Nedělá mi potíže mluvit, ale psát. Problém vidím v gramatice, která je podle mě zbytečně složitá. Často radši používám angličtinu, protože je lehčí a rychlejší,“ argumentuje Havelka.
Podobně se na situaci dívá Stanislav Štěpáník (37) z Katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. „Výuka by měla směřovat k rozvoji komunikačních dovedností, místo toho se ale až příliš času věnuje gramatice,“ říká Štěpáník a dovává: „Hodně záleží na jednotlivých učitelích a jejich přístupu.“ Často podle něj také dochází k tomu, že studenti mají češtinu spojenou s dlouhými diktáty, komplikovanými pravidly pravopisu a nezáživným výkladem látky.
Zásadní je vliv sociálních sítí
Učitelé a odborníci z Ústavu pro jazyk český se však shodují, že za současnou podobu češtiny, kterou mluví mladá generace, může do velké míry rychlý vývoj společnosti a technologií. To se mimo jiné projevuje častým přejímáním výrazů z cizích jazyků, zejména z angličtiny. Hodně frekventované je například slovo „chill“ (klid, relax) nebo zkratka „omg“ (z angl. „oh my god“ – ach můj bože, pozn. redakce).
Podle korektora a učitele Jarmila Vepřeka (31) mají na stavu současné češtiny velký podíl sociální sítě, na kterých vládne naprostá volnost. „Lidé se nezabývají užíváním interpunkce a diakritiky. Naopak zde dochází k nadužívání různých zkratek nebo výrazů přejatých z angličtiny,“ dodává Vepřek. Lidé se podle něj jazykovou kulturou příliš nezabývají. „Působením internetu jsou mnohem více na očích oblasti neformální komunikace a pro tu je běžná nespisovná čeština,“ říká Vepřek. Zároveň však upozorňuje, že se takový problém netýká pouze mladých. S tím souhlasí i publicista a překladatel Alexander Tomský (72), který si myslí, že dochází k úpadku komunikačních schopností a spisovné mluvy.
Vytrácí se zájem o literaturu
Ze zjištění České školní inspekce vyplývá, že studentům středních škol chybí schopnost kritického uvažování nad psaným textem. Nedokáží z něj vyvodit jakékoliv závěry či obecně platná tvrzení. S tím souvisí snižující se zájem o literaturu, který se projevuje na dramatickém úbytku slovní zásoby. To vše má značný vliv na vyjadřovací schopnosti a člověk poté těžko hledá ke slovům synonyma. Proto má tendenci se více uchylovat k různým zkratkám nebo přejatým výrazům z cizích jazyků. Podle učitele Jiřího Kostečky (63) tento problém začal společně s rychlým nástupem technologií. „Čas, který dříve studenti museli trávit četbou, současná mladá generace věnuje audio a video obsahu, což nijak nerozvíjí komunikační schopnosti,“ dodává Kostečka.
Jarmil Vepřek má pro absenci kritického uvažování u studentů své vysvětlení: „Mladí přijímají menší množství náročných informací než dříve.“ Podle něj se v současné rychlé a zkratkovité době k mladým lidem z médií dostávají jen takové zprávy, u kterých se nemusí zamýšlet a hledat souvislosti. „Když studenty ani ve škole nikdo nezaujme při předávání složitějších sdělení, nenaučí se s nimi pracovat,“ říká Vepřek, kterého na druhou stranu těší ohlas mladých na sociálních sítích u jeho příspěvků věnovaným češtině a literatuře. „Vidím na tomto procesu, že mládež může bavit dokonce i větný rozbor, když není vysvětlován chladně a bez emocí,“ poukazuje Vepřek.