Mladí čím dál častěji trpí depresemi. Můžou za to i sociální sítě
Je jim kolem dvaceti, celý život mají ještě před sebou, přesto jsou sklíčení pocity strachu, neúspěchu a cítí se pod velkým tlakem. Řeč je o generaci Z, tedy lidech, kteří se narodili v druhé polovině 90. let. Podle odborníků jsou oproti předchozím generacím náchylnější k duševním nemocem. “Druhá nejčastější příčina smrti do 34 let je sebevražda, což je skutečně alarmující. Pokud jedinec trpí duševními poruchami, na 75 procent se to u něj projeví do 25 let,“ vysvětluje zakladatelka organizace Nevypust´ duši Marie Salomonová (27), která sama v průběhu dospívání trpěla depresemi. Podle ní je důležité vidět rozdíl mezi depresí a běžnou „depkou“, tedy stavem, kdy nás trápí něco ve škole, práci nebo v partnerském vztahu, ale nemá to dlouhodobé trvání. Skutečná deprese je naopak závažná nemoc, která se musí léčit.
Nesmí si dovolit žádné chyby
Z průzkumu americké zdravotní pojišt´ovny The Blue Cross Blue Shield vyplývá, že se počet diagnostikovaných depresí ve Spojených státech zvýšil mezi roky 2013 a 2016 téměř o třetinu. U lidí narozených mezi lety 1995 až 2000 to byl nárůst téměř o 47 procent a u těch narozených už v 21. století to bylo dokonce o 63 procent. A podobný trend je vidět i v Evropě. A spolu s tím roste i užívání antidepresiv. Ty už nějaký čas bere i Adéla Bílková (20), které lékaři diagnostikovali depresi už v 15 letech. „Pro někoho jsou antidepresiva jako berlička, aby se cítil trochu lépe, a někomu skutečně mohou zachránit život. Doslova. Mně osobně antidepresiva pomohla. Samozřejmě bez řádné psychoterapie se zdravotní stav zásadně nezlepší ani s prášky,“ vysvětluje Bílková.
Rostoucí počty diagnóz ale mohou být zavádějící.Odborníci se shodují, že depresemi mohli trpět i rodiče dnešní generace dvacetiletých, jen se o tom ve společnosti tolik nemluvilo, protože duševní zdraví bylo tabu. Podle Martina Duřta (22) je ale na něj a jeho vrstevníky vyvíjen takový nátlak, s jakým se například jeho rodiče nesetkali. „Díky sociálním sítím jsme pod neustálým drobnohledem ostatních a nesmíme si dovolit žádnou chybu, aby nás okolí neodsoudilo,“ říká Duřt.
Umět vypnout
Dnešní dvacátníci mají bezesporu úplně jiné možnosti, než měli jejich rodiče. Vyrůstali na internetu, během základní školy dostávali první chytré telefony a cestování za hranice pro ně není nic neobvyklého. Ale právě dostupnost všeho a téměř neomezené možnosti v nich vyvolávají pocit, že neví, co si z toho nepřeberného množství vybrat. „Přijde mi, že v minulosti se lidé nechtěli moc odlišovat a být v něčem jiní. Šlo asi i o tu dobu, v jaké žili naši rodiče. Neměli tolik možností jako my. Dnes adorujeme ty nejdivnější z nás, protože právě oni mají odvahu být jiní. Nezažili jsme žádnou hlubokou krizi nebo válku, ale krizí jsou naše životy, které neumíme žít,“ popisuje své pocity student práv Vojtěch Felix (20).
Důležité je dle zakladatelky organizace Nevypust´ duši Marie Salomonové starat se kromě svých studijních výsledků, financí nebo bydlení, také o duševní hygienu. Mladí lidé, ale samozřejmě i ti starší, by podle ní měli umět občas vypnout sociální sítě, nic chvíli neřešit a relaxovat. Důležité je také udržet si nadhled, odstup od aktuálních problémů a umět si čas od času něco odpustit. Odborníci také doporučují zařadit do svého života více pohybu a pestrou stravu namísto rychlého stravování ve fastfoodech. A pokud lidé nejsou schopni své problémy řešit sami, měli by vyhledat odbornou pomoc a neřešit své trable alkoholem či drogami.