Mladí chtějí prezidenta, který přinese změnu. Šanci má Nerudová
České občany čeká 13. a 14. ledna první kolo prezidentských voleb. Budou tak moci v přímé volbě už potřetí rozhodnout, kdo se stane hlavou státu na dalších pět let a nahradí stávajícího prezidenta Miloše Zemana. „Možnost účastnit se demokratických voleb je privilegium, za které jsem ráda,“ říká čtyřiadvacetiletá studentka práv Kateřina Stojanová. K urnám se chystá i šestadvacetiletý student teritoriálních studií Vít Ševčík. „Jako svobodný občan mám odpovědnost za svůj stát, a proto volby nevynechávám,“ vysvětluje.
Podle politologa Josefa Mlejnka mají ale mladí v porovnání se starší generací stále znatelně nižší zájem o volby. „Může to být tím, že nenachází v nabídce stranu ani kandidáta, který by reprezentoval jejich zájmy,“ vysvětluje. Politog Lukáš Valeš si myslí, že mladé lidi dostane k urnám jen zajímavý kandidát. Naopak Ondřej Kaška z organizace Politika pro mladé věří, že zájem o volby obecně roste. „Z listopadového průzkumu organizace GTS Alive vyplynulo, že skoro 90 procent z 1646 dotázaných mladých dospělých se chystá jít volit příští hlavu státu. To je skutečně velmi vysoké číslo,“ konstatuje.
Pro mladé není minulost stěžejní
K volbám se chystá i všech 60 respondentů ve věku od 18 do 26 let, kteří se účastnili dotazníku redakce Generace 20. Mezi oslovenými vede Danuše Nerudová s 25 hlasy, druhé místo obsadil kandidát Petr Pavel s 16 hlasy. Svou volbou si stále není jistých 11 respondentů. Čtyři hlasy obdržel Marek Hilšer, dva Pavel Fisher. Po jednom pak dostal odborář Josef Středula, který v nedělní prezidentské debatě České televize oznámil odstoupení z kandidatury. Stejný výsledek má i Andrej Babiš. U většiny účastníků hrají v rozhodování roli zejména názory a postoje kandidáta, za důležitou považují také schopnost vystupovat reprezentativně.
Nikdo z dotazovaných však neuvedl, že by pro jeho rozhodování bylo zásadní například vzdělání kandidátů, jejich zdravotní stav či politická minulost. Ta bývá často vyčítána dvěma favoritům pro postup do druhého kola – armádnímu generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi a expremiérovi Andreji Babišovi.Pavel vstoupil v roce 1985, tedy ve svých 21 letech, do komunistické strany. Svou stranickou minulost kandidát nepopírá a zpětně ji označuje za chybu. Naopak Andrej Babiš, který je vedený ve spisech Státní bezpečnosti jako někdejší spolupracovník, své působení v roli agenta nikdy nepřiznal. Kvůli evidenci ve svazcích se dodnes soudí.
Politická minulost kandidátů není zásadní například pro dvaadvacetiletou barmanku Moniku Davidovou. „Zajímá mě spíš vizáž. Šedivost značí moudrost,“ říká s nadsázkou o kandidátovi Petru Pavlovi. Ani pro studenta Vyšší odborné školy publicistiky Jakuba Hannsmanna není téma minulosti stěžejní, při rozhodování mu však věnuje pozornost. „Snažím se dívat na to, kým je člověk dnes. Chci volit Petra Pavla, který za posledních 30 let dokázal, že je více než dobrý a odvážný velitel jak na bojišti, tak i v mezinárodní politice. To ostatně dokazuje jeho působení na nejvyšších pozicích v NATO,“ vysvětluje svůj postoj.
U studentů vede Nerudová
O volbách nepřemýšlí pouze mladí dospělí, ale i žáci středních škol. Od roku 2010 pořádá organizace Člověk v tísni na středních školách studentské volby, které probíhají obdobným způsobem jako volby skutečné. I neplnoletí studenti tak mohou vyjádřit své politické preference. Do letošního hlasování „nanečisto“ se zapojilo historicky nejvíce škol, celkem 504. V prvním fiktivním kole vyhrála s náskokem ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů.
Podle ředitele a zakladatele vzdělávacího programu JSNS Karla Strachoty za úspěchem Nerudové stojí nejen její aktivita na sociálních sítích, ale také témata, která v rámci kampaně rozebírá. „Mladí jsou obecně nespokojeni s politickou reprezentací České republiky. A myslím, že v případě Nerudové očekávají výraznou změnu i mimo politické struktury. Možná bude hrát určitou roli i nižší věk kandidátky v porovnání s ostatními uchazeči o prezidentský post,“ vysvětluje. S tím souhlasí i politolog Lukáš Valeš. „V západních zemích jde mládež hodně doleva. Mladí v Česku jsou spíš pravicoví, ale podporují i alternativy, jako jsou například Piráti nebo nezávislá kandidátka Nerudová,“ doplňuje.
Druhou příčku mezi studenty středních škol obsadil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenty. „Prošedivělý generál ve výslužbě nemusí být pro mladé tak přitažlivý. Pavel má jednu hrdinskou historku, ale nebyl v bojové jednotce při složitých bojových operacích. Jeho pozice v armádě byla spíše byrokratická,“ vysvětluje Mlejnek, proč by mohl mít kandidát v lednových volbách méně mladých voličů než Nerudová.
O přízeň mladých se poperou i další dva hlavní kandidáti
Třetím nejúspěšnějším kandidátem ve studentských volbách se stal bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenty. „Zatímco u mladých obecně vítězí Danuše Nerudová jako symbol změny, Babiš boduje hlavně u lidí nad 60 let. Ohlas má však i u mladých studentů z učilišt´, kteří volí úplně jinak, než třeba gymnazisté,“ vysvětluje politolog Valeš. To potvrzují i výsledky studentských voleb, podle kterých dostal Babiš na gymnáziích celkově 4,9 procenta hlasů, na odborných učilištích pak téměř 30 procent. Nejlépe si vedl v Ústeckém kraji, kde na tomto typu škol obdržel téměř 50 procent hlasů, v Moravskoslezském pak 43 procent.
Občanská výuka mění hru. „Na středních odborných školách a učilištích se občanské vzdělávání vyučuje minimálně, učitelé tak nevěnují dostatek prostoru seznamování mladých s celospolečenskými problémy. Proto studenti často volí antisystémové nebo hyper populistické strany,“ upozorňuje Strachota.
Text vznikl ve spolupráci s redaktorkou Generace20 Michaelou Prešinskou.
