Mladé čím dál více zajímá ekologie. Trend zero waste má pozornost i v Česku.
Minimalizace odpadu je v posledních letech stále aktuálnějším tématem, které se týká nejen jednotlivců, ale i celých komunit. Takzvaný fenomén zero waste, tedy nulového odpadu, se postupně dostává do popředí zájmu v Česku i na celém světě. Tento přístup není jen o třídění odpadu, ale o změně myšlení a chování, které vedou k udržitelnosti a ochraně životního prostředí.
Přechod na život s minimálním odpadem zahrnuje vědomé rozhodování v každodenních činnostech. „Zero waste není jen trend, ale dlouhodobý přístup, který mění naše návyky a umožňuje zlepšení životního prostředí,“ říká Eliška Stránská, vedoucí ekologického obchodu BioDay. „To zahrnuje například používání látkových tašek místo plastových, volbu produktů s minimálním obalem a nákup od firem, které podporují ekologické standardy,“ konstatuje.
Mladí lidé čím dál tím více projevují zájem o ekologii a aktivně hledají způsoby, jak snížit svou ekologickou stopu. „Začít měnit své návyky už například na střední škole má dlouhodobý dopad na životní prostředí. Pokud se nám podaří motivovat mladé lidi, můžeme očekávat viditelnější změny ve společnosti,“ říká Lucie Koželůhová, osmnáctiletá studentka Gymnázia Botičská.
Společnost čelí výzvám alternativ
Přechod na ekologičtější způsob života však není bez problémů. Mnozí narazí na praktické překážky, které jim mohou přestup na zero waste ztížit. „Dostupnost a cena ekologických produktů jsou pro mnohé lidi překážkou. Alternativy mohou být dražší a ne vždy jsou snadno dostupné,“ říká Jiří Malík, dvacetiletý student Přírodovědecké fakulty. Tento problém se často týká lidí s nižšími příjmy, kteří nemohou jednoduše investovat do ekologických alternativ, které mohou být až o stovky korun dražší.
Podle dat Českého statistického úřadu zveřejněných na konci minulého roku bylo v Česku vyprodukováno 37 950 086 tun odpadu, což je o 3,13 procent méně než v roce předešlém. V přepočtu na jednoho obyvatele jde o 3 489 kg odpadu, vysvětluje aktivista Marek Kučera. „Změna životního stylu není pouze na individuálních rozhodnutích. Důležitá je i podpora a vytvoření systémových změn, které by umožnily udržitelnější způsob života pro širší veřejnost,“ doplňuje.
Města podporují udržitelnost
Klíčovou roli v podpoře udržitelnosti hrají i obce a města. V Praze se začínají objevovat iniciativy a projekty orientované na snižování odpadu. „Na úřadu se zaměřujeme na zvyšování povědomí o odpadech, třídění, a zároveň připravujeme projekty na zlepšení infrastruktury pro recyklaci,“ vysvětluje David Záruba, vedoucí odboru životního prostředí Úřadu městské části Prahy 4. Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana se v praxi jedná o projekty jako například komunitní kompostování.
Zero waste je nejen o snižování odpadu, ale o celkové změně myšlení a chování, která přispívá k udržitelnější budoucnosti. Tento přístup nabízí praktické nástroje pro každodenní život a zároveň přispívá k ochraně přírody. „Každý malý krok, který uděláme, je důležitý. Pokud se více lidí zapojí do hnutí zero waste, můžeme společně přispět k trvalé změně,“ říká Stránská. Přechod na styl života bez odpadu tak představuje příležitost pro změnu na individuální i kolektivní úrovni.