Midi Lidi pokřtili dvě alba téměř rok od vydání. Energicky a bez restrikcí
Mezi železničními kolejemi a vstupem do MeetFactory na příjezdové cestě postávají hloučky lidí. Předkapela Koně a Prase sice už hraje, spousta posluchačů ale doráží až krátce před devátou na hlavní hvězdy večera. Rustikální prostor hned u vchodu vítá návštěvníky několika frontami. Na pivo, šatnu a vstup. Z pódia se mezitím ozývá disco-punk, který zní jako směsice zpěvačky Mucha a později vystupujících Midi Lidí.
Atmosféra v sále působí, jako by už žádná pandemie nebyla. Prostor se pomalu zaplňuje, spousta lidí potkává své známé a dávají se do řeči. Na zdech už nikde nevisí plakáty připomínající roušky a rozestupy. Lidé se při setkání objímají a líbají se na tvář. Ve vzduchu visí, že jsme na dobré cestě k životu bez covidu.
Pódium svítí v modrožlutých barvách
Při krátké pauze po předkapele se publikum začíná proměňovat. Jen pár desítek centimetrů od pódia se tvoří hlouček lidí, kteří netrpělivě vyčkávají na začátek vystoupení. Mezi nimi je i jednadvacetiletá Mariana Holubová. „Koncert bez restrikcí jsem zažila naposledy v srpnu na festivalu Povaleč, kde jsem poznala Midi Lidi. To bylo ale venku. Dneska je to poprvé, co jsem na akci nikomu neukazovala očkování. Atmosféra je tak úplně jiná,“ popisuje. Celé pódium se najednou prosvítí modrou a žlutou barvou v reakci na aktuální dění na Ukrajině a frontman Petr Marek přivítá publikum.
Vyprodané MeetFactory už je skoro plné. V momentě, kdy spustí hudba, se publikum ještě víc semkne a po zbytek koncertu je skoro nemožné se pohnout. Vystoupení kapely po celou dobu vlévá energii do žil. Lidé tancují, hází vlasy, některým se dokonce daří prorvat se davem a znovu vystát frontu na drink. Stejně tak, jako je kontrastní hudba, která se z přílivu akce mění na občasnou melancholii, je kontrastní i složení kapely. Petr Marek si z pódia udělal prostor pro scénický tanec, vedle něho klávesistka a saxofonistka Markéta Lisá stojí naopak skoro bez pohnutí s nesmělým výrazem ve tváři. „Často se nás ptáte, jestli bereme drogy? Nebereme, ani na výlet,“ říká naprosto vážně frontman po vysilujícím tanečním vystoupení. V průběhu koncertu totiž mění role od zpěváka a tanečníka až po stand-up komika. A všechny to baví.
Smršt´ energie lidi spojila
Kapela hrála hlavně písně ze dvou nových alb s názvy Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád a Heal The World, Konečně! Nevynechala ale ani nejznámější hity. Ke klasickému křtu s poléváním šampaňským ale nedošlo. „Nyní vám zahrajeme píseň Kožich, kterou jsme hráli asi tak sedmnáct minut v životě, takže možná uslyšíte něco jinýho,“ glosuje vystoupení Marek. Po zaznění poslední písně fanoušci nekompromisně požadují další. Vystoupení tak kapela ukončuje songem Láska není švédský stůl.
Po koncertu se u východu opět tvoří jednotlivé skupinky. Někdo kouří, jiní čekají na své kamarády. Mezi nimi je i Pavel Hřebejk. „Midi Lidi mám rád už nějakou dobu, přesto je vidím naživo poprvé. I když jsem měl jiná očekávání, bavil jsem se,“ říká hlasitě kvůli okolnímu hluku. Prostor se trochu vyprázdnil a lidé z podniku vycházejí příjemně vyřízení. „Nebyl to můj první koncert bez pandemických opatření, určitě byl ale největší. MeetFactory praskalo ve švech, až se skoro nedalo tančit,“ dodává Hřebejk. Hloučky lidí před podnikem se pomalu rozpouštějí. Po takové dávce energie jde ale spát asi jen málokdo.
