Menstruační bolesti jsou srovnatelné s infarktem. Často nepomůže ani lékař
Nevolnost, náladovost, bolest celého těla a křeče. Nepříjemnosti, které se často pojí s menstruací, trápí, alespoň v mírné formě, většinu žen v produktivním věku. Podle Women’s Health Concern to je až 80 % žen, avšak u 5 % až 10 % žen je bolest natolik závažná, že naruší jejich život. Proto se Španělsko jako první evropský stát počátkem února přidalo k hrstce zemí, které pro ně zavedlo menstruační nemocenskou.
Volno je v různých formách zavedeno zatím jen v některých asijských zemích a Zambii. V Česku však téma periody a případná „dovolená“ stále vyvolává kontroverze. „Pojďme dál – volno na kocovinu. Silné bolesti hlavy po prokaleném víkendu trápí obrovské množství lidí bez rozdílu pohlaví. A stále je to tabu, k soustruhu musíme,“ reagoval Karel Majzlík pod tweetem Františka Kalendy, který krok Španělska podpořil s přáním, aby se obdobné zavedlo i v Česku.
To, že je bolest subjektivní a nelze si její intenzitu představit, neznamená, že neexistuje. „Na křeče jsem nikdy příliš netrpěla, ale bolesti bederní části zad byly nesnesitelné,“ vzpomíná Kristýna Moserová (21). Pomáhalo jí ležet v teple a užívat analgetika. Její problémy částečně vyřešilo nasazení hormonální antikoncepce, občasné nepříjemnosti řeší ale i nadále volně prodejnými prášky.
Léky problém nevyřeší
Komplikovaným situacím se nevyhne ani studentka Lucie (22). „Pravidelně zažívám menstruační muka. Zvracím, mám závratě, extrémní křeče a cítím se duševně nepřítomná. Kvůli bolesti se ani nemůžu postavit na nohy,“ svěřuje se. Tento stav trvá většinou dva dny, a nemůže proto chodit do školy ani práce.
Kvůli těmto projevům má předepsané léky na bolest, volně prodejné pravidelně užívá skoro deset let. „Zavádím si do konečníku čípky, které mi lékař předepsal, abych si prášky nezlikvidovala orgány. Ani to ale často nestačí, proto v krizových situacích užívám tlumící kapky,“ popisuje Lucie. Její první gynekolog se situaci snažil řešit antikoncepcí, kterou ale byla nucena po čtyřech letech vysadit. „Zkusila jsem několik druhů, ale žádná mi dlouhodobě neseděla. Projevovaly se mi desítky vedlejších účinků a kriticky se mi zhoršilo psychické zdraví. Jiné řešení než léky mi ale lékaři nenabídli, a tak jsem odkázaná na život s bolestmi a medikamenty,“ svěřuje se.
Žen, které si na obtíže stěžují, není málo. Přesto se jejich problém jeví jako neřešitelný. Léky obtíže sice utlumí, ale zcela neodstraní. V roce 2016 uvedl John Guillebaud, profesor z University College London, že menstruační bolest některých žen je srovnatelná s infarktem. Za extrémními nepříjemnostmi může stát řada příčin. Nejčastěji se spojují s vysokou hladinou prostaglandinů, které ovlivňují děložní stahy. U žen s dysmenoreou, jak lékaři označují bolestivou periodu, je obvykle vyšší.
Diagnóza není jednoduchá
„Častou příčinou obtíží může být endometrióza,“ konstatuje gynekolog Vladimír Brynda. Podle Světové zdravotnické organizace tímto zcela neléčitelným onemocněním, kdy se děložní sliznice usazuje v dutině břišní, trpí asi 10 % (190 milionů) žen a dívek v reprodukčním věku. Může dokonce způsobovat neplodnost. Příznaky endometriózy jsou právě mimo jiné mimořádné i chronické bolesti při menstruaci a pohlavním styku. Diagnostikovat tuto nemoc však pro lékaře není jednoduché, protože jsou její ložiska často neviditelná a při běžné prohlídce téměř nezjistitelná.
Podle výzkumu British Medical Journal jen 20,1 % žen svému zaměstnavateli nebo škole řekly, že jejich nepřítomnost byla způsobena potížemi s menstruací. Celkem 80,7 % dotázaných se svěřilo, že do práce a vzdělávacích institutů chodí, ačkoli trpí bolestmi. I když ženy své problémy konzultují s odborníky, často zůstávají odkázány na život strávený v křečích. Lékař jim totiž mnohdy nabídne jen dočasná řešení v podobě léků a antikoncepce.
