Menšiny si osvojují české Vánoce. Na stole se vedle kapra objevují i smažené závitky
Student Nikos Karazois (23) se narodil a žije v Česku, z otcovy strany je ale napůl Řek. Přestože jsou pravoslavnými křest´any a v Řecku se Vánoce slaví 25. prosince, část tradic si převzali od Čechů a slaví tedy o den dříve. „Ráno snídám dřív, než se probudí mamka. Ta totiž nechce, abych něco jedl, protože pak nemůžu vidět zlaté prasátko,“ popisuje Karazois začátek dne. Odpoledne se jde se sestrami a otcem projít na Střelecký ostrov, zatímco matka s babičkou vaří a dolaďují poslední detaily. „Jen ony vědí nejlépe, jak všechno připravit, my jen překážíme. Proto se raději stahujeme do ústraní,“ vysvětluje student. K večeři má rodina bramborový salát a kapra nebo lososa, podle toho, co kdo jí. Také si pod talíř dávají šupinu pro štěstí.
Po jídle si Karazoisova rodina zazpívá české koledy a poté se všichni přemístí ke stromečku, aby si rozbalili dárky. Jedinou odlišností od českých Vánoc je, že si napečou i řecké cukroví, a to medové melomakarona ve tvaru vajíčka a máslové bochánky zvané kourampiedes. „V Řecku se kourampiedes tradičně peče z ovčího a kozího másla, tady ale používáme běžné kravské,“ vysvětluje Karazois. Na Boží hod vánoční pak chodí s rodinou na bohoslužbu do pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Novém Městě.
Buddhisté slaví Vánoce symbolicky
V řecké pravoslavné církvi jsou Vánoce druhým nejdůležitějším svátkem hned po Velikonocích. Buddhisté či taoisté, kterých je mezi Vietnamci většina, ale Vánoce nemají. Studentka Phuong Vy Tranová (20) se v Česku narodila, ona i její rodina jsou buddhisté. Rodiče ale chtěli, aby děti znaly i české tradice. Proto s nimi Vánoce slaví alespoň symbolicky. „Pečeme cukroví, máme vánoční výzdobu i kapra ve vaně,“ uvádí Tranová.
Vietnamci kladou důraz na rodinu a u slavnostního jídla se vždy sejdou v hojném počtu. „Během Štědrého dne pořádáme hostinu, na kterou přijedou i příbuzní žijící v Česku. Většinou se nás u stolu sejde kolem deseti,“ popisuje Tranová. Dodává, že si k pokrmům jako je kapr s bramborovým salátem vaří i vietnamské smažené závitky. „Mnohem důležitější jsou pro nás vietnamské svátky, jako třeba Nový lunární rok, který nemá fixní datum,“ vysvětluje Tranová a dodává, že ho slaví během ledna či února.
Kdo nosí dárky?
Nejvíce občanů se podle deset let starých údajů hlásí k římskokatolické církvi, celkem jde o 1 083 899 osob, protestantů je v Česku 51 936 a pravoslavných 27 000. K judaismu se v roce 2011 přihlásilo přibližně 1 500 osob, k islámu 3 500, k různým odvětvím buddhismu přes 6 000 a za ateisty se označilo 1 075 lidí. Z těchto lidí pak ale židé, jehovisté, buddhisté a muslimové Vánoce ve své víře nemají.
Vánoce jsou původem pohanský svátek, označovalo se tak období kolem 21. prosince spojené se slunovratem. Křest´anská a západní civilizace později přijala Vánoce za své, v současnosti je slaví lidé po celém světě.
Štědrý den slaví i muslim narozený a žijící v Česku, Luis M. (26), který si z osobních důvodů nepřál uvádět příjmení. V některých muslimských zemích se totiž Vánoce slavit nesmí, protože jde o křet´anský svátek. Část muslimů navíc považuje Vánoce za projev konzumu. Ale v Tunisku, odkud Luis pochází, tak striktní pravidla nejsou. V zimním období tam mají v obchodním centru jako výzdobu i vánoční stromeček. „Slavíme jak arabské svátky, tak české. Teta je Češka a vždy pomáhá mámě péct cukroví. Kapra nikdo z nás nejí, tak kupujeme lososa,“ říká.
Dárky si někdy rozbalují už ráno a jindy zase večer. „Líbí se nám mít dvě varianty. Moje malá ségra nás pak s nadšením budí, že přišel Ježíšek. Jindy si zase můžeme přispat a rozbalujeme dárky večer,“ říká. Protože v Tunisku nic jako Vánoce není, doma neřeší, jestli nadílku nosí Ježíšek, nebo ze Spojených států přejatý Santa. „Je jedno, jak zrovna nazveme bytost, která nosí dárky. Nakonec jsme to stejně my, kdo má po Vánocích prázdné peněženky,“ dodává Luis.
Štědrý den je společenskou událostí
Adam Bohbot (23) je Žid původem i vyznáním, v jeho víře nic jako Vánoce neexistuje. Bohbotův otec je rabín a Štědrý den doma tedy neslaví. Protože jsou ale Bohbotovy prarodiče z matčiny strany křest´ané, dávají si vzájemně dárky. „Nemáme doma vánoční výzdobu ani stromeček,“ říká Bohbot a doplňuje, že když byl malý, zdobili doma symbolicky palmu. „Vánoce sice neslavíme, ale k večeři si dáme aspoň rybí polévku a kapra s bramborovým salátem. Přestože to není náš svátek, užíváme si slavnostní atmosféru,“ říká Bohbot, který na Štědrý den jezdí buď ke křest´anské části rodiny, nebo si přes den dělá výlet do Svatého Jana pod Skalou a na večeři se vrací domů. Dodává, že Vánoce nepovažuje za výjimečný den v souvislosti s vírou, ale spíše jako společenskou událost.