Meditace přispívá k lepším výsledkům při učení. Studenti si díky ní snáz utřídí informace
Když měla studentka České zemědělské univerzity Andrea Hotová (20) krátce před maturitou, začala se nadměrně stresovat. To se postupně projevovalo i na jejím zdraví, a tak se rozhodla zkusit meditaci, na kterou ji navedla kniha o tibetské kultuře. „Naučila jsem se během „svat´áku“ každý den průměrně čtvrt hodiny meditovat. Na chvíli jsem odložila učení stranou a snažila se uvolnit. Tenkrát mě to zachránilo před psychickým zhroucením,“ popisuje Hotová. Později si začala všímat, že na ni má mentální cvičení pozitivní vliv i v jiných oblastech. „Díky meditaci si roztřídím, co je důležité. Pomáhá mi uvědomit si, že úkoly, které do školy plním, nedělám pro získání kreditů, ale protože chci,“ vypráví Hotová.
S meditací Hotová experimentovala už před maturitou. „Začínala jsem s nahrávkami, díky kterým jsem se naučila, jak dýchat a na co při cvičení myslet. Tak jsem zjistila, jaké techniky a způsoby meditace jsou pro mě nejlepší,“ popisuje Hotová. Jednou navštívila i kurz, který pořádala její vysoká škola. „Musím říct, že mě rušila přítomnost ostatních lidí. Raději medituji podle sebe a někde na klidném místě,“ říká Hotová. Podle odborníka však mohou být začátky pro mnohé lidi náročné a lépe je zvládnou ve skupině. „Když člověka zahltí nějaké dramatické vnitřní stavy, jako jsou úzkost, panika nebo žal, může být aktuálním prožitkem paralyzován,“ vysvětluje terapeut a lektor mindfulness Zdeněk Nový (34). Než se člověk meditaci naučí, může to podle něj trvat i měsíc.
Mindfulness má dopad na mozek
Vědecké studie prokazují, že má meditace pozitivní účinky na lidské zdraví. „Lidé si kolikrát nepřipouští, jak moc by jim meditace mohla pomoct,“ myslí si Hotová. Podle výzkumu neurovědců z Harvardovy univerzity má vliv například na obnovu šedé kůry mozkové. „Mozek se mění zejména v oblastech, které jsou zodpovědné za zvládání stresu a kontrolu emocí,“ vysvětluje lektor vědecky ověřeného programu Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR) Jaroslav Chýle (52).
Záleží především na tom, jak dlouho a s jakou pravidelností člověk medituje. „Průměrně medituji dvakrát týdně, většinou deset až dvacet minut, ale někdy i hodinu. Záleží na mých časových možnostech a jestli cítím, že meditovat potřebuji,“ popisuje Hotová. Podle Chýleho se optimální doba praxe mindfulness stále zkoumá. Dodává ale, že i pravidelná čtvrt hodinka denně může znamenat změnu k lepšímu.
Ze současných vědeckých výzkumů vyplývá,
že po osmitýdenním praktikování meditace dochází ke změnám v různých částech mozku
a k lepšímu propojení těchto částí.
Mindfulness je druh meditace zaměřený na všímavost. Díky ní si je člověk schopný uvědomovat vlastní prožívání v přítomném okamžiku.
Doporučuje se meditovat v klidném prostředí a se zavřenýma očima. Člověk se zaměřuje na přítomný okamžik, přesouvá pozornost z dotěrných myšlenek k dechu a vnímá, co se v mysli odehrává tady a teď. Jedním z účinků je objevení vnitřního klidu. Díky němu si meditující může lépe uspořádat myšlenky a uvědomit si, co potřebuje ke spokojenému životu.
Lidé se více soustředí
Mladí mohou mít například odpor ke studiu látky, která jim připadá nezáživná, a tudíž cítí k učení nechut´. „Dlouhodobé překonávání odporu člověka vysiluje. Pokud si nedokáže stanovit jasný záměr a nechápe, proč se danou látku učí, má tendenci od studia neustále odbíhat. Nakonec se pod tíhou výčitek často hroutí a má pocit, že ztrácí smysl života,“ říká terapeut Zdeněk Nový. Při meditaci se mimo jiné rozvíjí právě schopnost soustředění, která dnešním studentům často chybí. „Pokud si člověk umí soustředěně sednout k povinnostem, tak mu jdou lépe od ruky,“ myslí si Nový.
Meditace může zlepšit i kvalitu spánku. „Meditace před spaním mi pomáhá rychleji usnout a nemyslet na učivo, když spím, takže si více odpočinu,“ vysvětluje studentka Andrea Hotová. Přiznává, že častěji medituje ve zkouškovém období, které je pro ni náročné. „Neustále mám pocit, že nestíhám, nebo že zkoušku nemůžu zvládnout. Meditace během nekonečného učení je pro mě útěk do jiného světa. Když se cítím vyčerpaná, pomáhá mi nabrat novou energii,“ popisuje Hotová. Občasná meditace před učením ji lépe namotivuje, naopak meditace po studování jí pomáhá lépe zregenerovat mysl a utřídit si nabyté vědomosti.
Přiklánějí se i vysoké školy
Některé vysoké školy svým studentům nabízejí kurzy meditace mimo výuku. Například Masarykova univerzita v Brně pořádá osmitýdenní mindfulness program. „Kurz je zaměřený na snižování stresu, zlepšování odolnosti, zvládání emocí a náročných životních situací. Stručně řečeno se věnujeme sami sobě v přítomném okamžiku,“ říká lektor kurzu Jaroslav Chýle. Účastníci se setkávají jednou týdně, kdy svou všímavost trénují ve skupině. Mezi tím každý den meditují samostatně podle nahrávek.
Intenzivní kurz meditace však není vhodný pro každého. „Lidé s těžkými psychickými potížemi by se měli intenzivního tréninku mindfulness spíše vyvarovat, nebo ho podstupovat jen pod dohledem lékaře,“ vysvětluje Chýle. Jinak hrozí, že meditace některým lidem od problémů nepomůže, ale naopak je ještě umocní. Podle terapeuta Zdeňka Nového však může mindfulness takovým lidem naopak pomoct uvědomit si příčinu svých potíží. „Skrze prevenci, která přichází s uvědoměním si sebe sama, svých pocitů a potřeb, mohou lidé s vážnými psychickými potížemi předcházet stavům paniky a atak. Člověk žijící vědomým způsobem života si lépe hlídá své hranice, limity a životní tempo,“ říká Nový.
