Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem v kostce: Co chce Putin a jak odpovídá Západ?
Co se děje?
V březnu 2021 se objevily první informace, že Rusko na hranicích s Ukrajinou shromažďuje vojenskou techniku. V následujícím měsíci se v oblasti pohybovalo asi 100 000 vojáků, což vyvolalo obavy z možné invaze. Ruské jednotky ale byly do června částečně staženy a krize se na chvíli uklidnila. Na otáčkách však nabrala o několik měsíců později, kdy se u hranic loni od října do prosince znovu nashromáždilo přes více než 100 000 ruských vojáků.
Není však jasné, čeho chce Putin těmito kroky docílit. Je možné, že ruský prezident jen vytváří tlak, kterým Ukrajině zabrání vstoupit do NATO. Větší obavy však vytváří hrozba intervence, která by mohla vyústit ve válku mezi Západem a východními zeměmi.
Jaké jsou Putinovy podmínky?
V prosinci minulého roku zároveň přišel Putin s požadavky, po jejichž splnění stáhne své ozbrojené síly. Chce, aby Ukrajina nevstoupila do Severoatlantické aliance, která má navíc ukončit veškeré vojenské aktivity ve východní Evropě, střední Asii a na Kavkaze. K tomu požaduje, aby se hranice působení NATO v Evropě vrátily do stavu před rokem 1997. Znamená to, že bývalé státy SSSR, které ještě tehdy nebyly členy organizace, by z ní musely musely vystoupit. NATO by mělo dle Putinových podmínek odejít i ze střední Evropy – ovlivnilo by to proto i Česko.
Jaký byl doposud vztah Ukrajiny a Ruska?
Novinář Ondřej Soukup, který se v minulém týdnu vrátil z východní Ukrajiny, pro podcast Vinohradská 12 líčil, jak situaci vidí tamní obyvatelé. Přístavní město Mariupol je podle něj plné zahraničních novinářů, kteří marně hledají vystrašené lidi. „To je hezké, že jste si všimli, že je tady válka. My o ní víme ale už osm let,“ říkali Soukupovi místní. Nálada mezi Ukrajinou a Ruskem není ideální už několik let. Situaci odstartovaly série kyjevských demonstrací, tzv. Euromajdan, v letech 2013 a 2014, které vedly ke státnímu převratu a svržení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Nepokoje vyvolalo jeho odmítnutí smlouvy s Evropskou unií, s níž se zprvu snažil navázat spolupráci.
Protesty v Kyjevě, po kterých byla vytvořena nová, prozápadní vláda Arsenije Jaceňuka, však měly za následek i anexi Krymu Ruskou federací. Ta přispěla k vyústění dodnes trvající občanské války na východu země, kdy na jedné straně bojuje ukrajinská armáda a na druhé proruští separatisté. „Bylo zabito asi 14 tisíc lidí. Toto číslo zahrnuje naše vojáky a civilní oběti,“ uvedl minulý rok v květnu ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba.
Obavy z možné války má i generace Z. Pro ni se stala spíš meme. „Vladdy daddy please no war,“ žádají mladí uživatelé sociálních sítích Putina na Instagramu pod příspěvky oficiálních účtů ruských úřadů. Podle Reuters se přezdívka „Vladdy Daddy“, která může mít i sexuální konotace, stala populární na internetu už kolem roku 2016.
Čeho se Putin bojí?
O stabilizaci dlouhodobé krize a nepokojů usiluje ukrajinský prezident Vladomyr Zelensky, který byl do funkce zvolen v roce 2019. K tomu by měl přispět právě vstup země do Evropské unie a NATO, což Putina rozhodně nenechává klidným. Kdyby se totiž země stala členem Aliance, nechal by si Západ, tedy své úhlavní nepřátele, prakticky dovést až k hranicím. „Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi Aliancí a Ruskem, pokud by se Kyjev, jako členská země Aliance, pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak ‚vtáhne do války‘ s Ruskem,“ uvedl server iRozhlas.cz
Jak se k současné situaci staví svět?
Západní státy v čele s USA se situaci snaží zatím řešit diplomatickou cestou, Putinovy podmínky ale odmítly. Zároveň Ukrajinu podporují muničně i finančně. Například Česko do země poslalo čtyři tisíce dělostřeleckých granátů. Ruský prezident již několikrát jednal s politickými představiteli západních zemí a snažili se najít společné východisko. Schůzky s prezidenty Joe Bidenem nebo Emmanuelem Macronen byly bez výsledku.
V úterý 15. února Moskva oznámila, že z hranic začala stahovat část svých vojáků. Podle Jense Stoltenberga, generálního tajemníka NATO, se však děje přesný opak. „Nezaznamenali jsme žádný projev deeskalace, ruská vojska jsou stále početnější,“ řekl. Navíc uvedl, že Rusko na území Běloruska, které sousedí s Ukrajinou, má zhruba 30 tisíc vojáku a přesunulo stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400.
V průběhu minulého týdne se v západních médiích objevily zprávy, že má Rusko na Ukrajinu zaútočit 16. února, jiný ruský politik útok předvídal na úterý dvaadvacátého. Ačkoli k eskalaci situace zatím nedošlo, Biden je stále přesvědčený, že Putin se rozhodl pro invazi. „Máme důvod tomu věřit,“ uvedl Biden. Na začátku tohoto týdne Minsk řekl, že ruská vojska na běloruském území zůstanou, dokud Evropu neopustí jednotky NATO.
