Když jsem jednička v asistencích, vím, že musím zlepšit střelbu, říká florbalová naděje Jakub Boček
Někteří přední čeští hráči odmítli reprezentovat Českou republiku pod finským trenérem Petri Kettunenem. Prý si s ním lidsky nesedli a měli výhrady k jeho stylu koučování. Myslíte si, že byste dostal pozvánku do reprezentace, kdyby tito hráči kvalifikaci hrát chtěli?
Popravdě si myslím, že bych pozvánku nedostal. V Česku je stále mnoho lepších florbalistů, než jsem já. Ale když nabídka přišla, neváhal jsem ani vteřinu. Povolání do národního týmu je pro každého hráče to nejvíc, čeho může po individuální stránce ve sportu dosáhnout. Když mi přišla pozvánka, měl jsem v hlavě jen to, co všechno si mám s sebou zabalit.
V juniorech jsem fyzičku zanedbával
Takže vás kauza kolem trenéra Kettunena od reprezentace nijak neodradila?
Vůbec ne. Myslím si, že pro každého by měla být čest reprezentovat a je úplně jedno pod jakým vedením. Osobně jsem neměl s trenérem žádný problém. Byl k nám nováčkům velmi vstřícný. On i celý tým nás velmi dobře přijali. Celkově jsem během kvalifikace nasbíral spoustu nových zkušeností a vím, kde mám mezery a na čem musím zapracovat.
Na čem tedy?
Ztrácím hlavně ve fyzické kondici. Celou kariéru jsem se soustředil zejména na techniku, v juniorských kategoriích také ještě není florbal tolik o síle, takže jsem fyzičku trochu zanedbával. Teď cítím, že v ní mám mezery. Seniorský florbal je navíc taktičtější, takže na to si také musím zvyknout.
V Superlize jste si ale na seniorský florbal očividně zvykl, když jste byl druhý v kanadském bodování a měl jste nejvíc asistencí.
To asi ano, ale není to jen má zásluha. Celý náš útok byl hodně produktivní, takže kluci, kteří proměňovali mé nahrávky, na tom mají stejný podíl, jako já. Popravdě mi ještě úplně nedochází, že se mi něco takového v mé první sezóně mezi elitou povedlo. Když nad tím tak přemýšlím, velký počet asistencí je signálem k tomu, abych kromě fyzičky zlepšil i střelbu.
Předčasný konec sezóny je nakonec úlevou
A jak teď vůbec trávíte čas a udržujete se v kondici, když je kvůli koronaviru omezený pohyb osob a vnitřní sportoviště jsou pořád uzavřená?
Zatím se připravuji individuálně podle tréninků, které jsem dostal klubových a reprezentačních koučů. Volný čas trávím především s přítelkyní, koukám na seriály a připravuji se přijímačky na vysokou.
Celá sezóna nakonec skončila právě kvůli pandemii předčasně, ale vaši Black Angels se, možná i díky tomu, nakonec zachránili. Jaké jste měl v tu chvíli pocity?
Nejdříve jsem byl zklamaný z toho, že už si v téhle sezóně nezahraji. Pak mi ale došlo, že jsme vlastně zachráněni, protože z ligy nikdo nebude sestupovat. Po tom všem, co jsme v sezóně zažili, to byla nakonec vlastně úleva. Podle mě jsme hráli celý rok velmi vyrovnaná utkání, ale několikrát jsme v závěru ztratili vedení nebo jsme neotočili špatně rozehraný zápas. Byla by škoda, kdybychom spadli zpátky o úroveň níže. Vždyt´ jsme do posledního kola bojovali o play-off.
