Každý rok přijdou pod sněhem o život desítky lidí. Mnohdy doplatí na svoji lehkomyslnost
Horská služba riziko lavin důsledně monitoruje. Přesto na ně ve výjimečných případech nemusí být lidé upozornění. Například ve švýcarských Alpách a ve slovenských Tatrách v únoru letošního roku spadly laviny, přestože byl v obou případech vyhlášen jen druhý nejnižší stupeň nebezpečí z pěti možných. U tohoto stupně se přitom nepředpokládá samovolné uvolnění velkých lavin. „Mohou být nevyzpytatelné. Nezáleží jen na venkovní teplotě, ale také na mnoha jiných faktorech, jako například na množství sněhové vrstvy, nebo na její struktuře,“ vysvětluje člen horské záchranné služby Radim Malý (36). Důležitá je i poloha a příkrost svahu. „Nejčastěji vznikají laviny na svazích, které mají sklon víc než 30 stupňů,“ dodává.
Lavinu často strhnou lyžaři
Právě proto je i s moderními technologiemi těžké odhadnout, kde lavina hrozí a kde ne. Konkrétně v Alpách se zatím daří snižovat počet lidských úmrtí v důsledku zavalení lavinou v obydlených oblastech. K tomu přispěly především kontrolované odstřely sněhu pomocí pečlivě rozmístěných naloží. V neobydlených místech je ale množství obětí každý rok jiné. Vyplývá to z výzkumu ResearchGate, který také uvádí, že v Alpách přijde v průměru každoročně pod sněhem o život přibližně sto lidí.
Nejčastěji mohou za pád lavin lidé. „Často se jedná o lyžaře, kteří praktikují takzvaný freeride (sjezd mimo vyznačené trasy pozn. red.). Ti najedou na větší množství sněhu, přetíží ho a strhnou tak lavinu,“ říká Malý. To potvrzuje i Slovák Miro Gajzura (26), který jezdí pravidelně freeride na lyžích ve slovenských Tatrách. Právě tam letos zahynuli dva lidé, včetně dlouholetého člena slovenské horské služby. „Vždy kontrolujeme web horské záchranné služby, než vyrazíme. Pokud hlásí lavinové ohrožení, tak akci rušíme,“ tvrdí Gajzura. Doporučuje taky vyhýbat se rizikovým oblastem, obzvlášt´ když svítí slunce a je bezvětří. V takovém případě je šance na vznik laviny podstatně vyšší.
Snažit se plavat kraula
Sníh často strhnou turisté a horolezci, kteří se vydávají mimo bezpečné stezky. Podle záchranáře Malého by měli dbát na doporučení horské služby. Ti, kteří se vyhlášení rozhodnou ignorovat, by měli mít alespoň odpovídající vybavení. Základem je dobře zásobená lékárnička. Každý z členů výpravy by měl mít i takzvaný pípák, který může usnadnit hledání zasypaného pod lavinou. Nezbytná je také sonda, či skládací lopatka. Zachránit život mohou i lavinové airbagy, tedy speciální batohy, které se dají rychle nafouknout.
Pokud se člověk ocitne v bezprostředním ohrožení lavinou, doporučuje se několik postupů. Lyžař nemá zastavovat, ale pokusit se před lavinou ujet šikmo po svahu a dostat se tak do bezpečí. „V případě že člověk na lyžích stojí, už by se neměl pokoušet ujíždět. Místo toho by měl odepnout lyže, odhodit veškerou zátěž a snažit se na lavině plavat kraula. To samé platí i pro horolezce a turisty,“ vysvětluje Malý. Jedním dechem ale dodává, že by si lidé měli v první řadě rozmyslet, jestli má cenu se vydávat na svah i přes vyhlášené lavinové ohrožení.