Jsem sportovec tělem i duší. Triatlonem se ale neuživím, říká Pavel Wohl
Na začátku loňského roku mu zlomenina článku prstu na noze a mononukleóza znemožnily připravovat se na sezonu tak, jak si naplánoval. Půl roku nemohl sportovat. Přesto se Pavel Wohl (21) opět pohybuje mezi českou triatlonovou špičkou. Před několika dny bez tréninku zaběhl osobní rekord na desetikilometrové trati, kterou zvládl za 35 minut a 22 sekund. „Zkusil jsem to a povedlo se,“ říká o silničním závodě Kbelská 10.
Kvůli zdravotním potížím Wohl vypadl z tréninkového režimu, na který byl zvyklý. „Bylo pro mě trošku utrpení přestat pravidelně trénovat. Zvykl jsem si každý den vstávat ve 4:30, od šesti plavat, pak jít do školy, pak na kolo, následně běhat a nakonec jít třeba do posilovny. Každý den jsem tělo vyčerpával,“ popisuje. Právě to ale musel kvůli nemoci změnit. „Najednou jsem neměl co na práci, vůbec nic jsem nedělal, připadal jsem si dost nepoužitelný a zbytečný. Proto jsem se snažil angažovat aspoň jako trenér,“ dodává. Wohl začal vést plavecké a později i běžecké tréninky dospělých. Vrátil se také zpátky ke studiu. Kvůli triatlonu se vykašlal na Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, ale pokračuje na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra.
Sport vnímá jinak
Wohl se specializuje na olympijský triatlon, který tvoří 1,5 kilometru plavání, 40 kilometrů na kole a 10 kilometrů běhu. Dokud studoval na Karlově univerzitě, ještě zvažoval, že by se triatlonem zkusil živit. To je však v České republice obtížné, takže tato varianta padla. A sportu se věnuje hlavně pro zábavu.
Ze zdravotních problémů se jakž takž dostal v květnu loňského roku, když byla triatlonová sezóna na obzoru. Pavel Wohl měl ale to štěstí, že se dostal do formy rychle. Po třech týdnech tréninku se dokázal vyšplhat na sedmé místo na triatlonovém mistrovství České republiky v Mělníku. „Nic jsem od toho nečekal, ale hned první závod se mi povedl a měl jsem svůj nejlepší výsledek,“ vzpomíná. Podle něj za tím stojí klidnější tréninkový režim a změna priorit. I když triatlonu nyní nedává tolik, co dřív, je jeho výkonnost paradoxně vyšší. Hlavní rozdíl vidí v tom, že kdysi trénoval s trenérem a nyní se připravuje sám podle sebe. „Určitě teď cítím větší pohodu a menší stres. Všechno je jen na mně a tréninky si řídím, jak sám chci,“ přiznává.
I přes útrapy předešlé sezony si život bez sportu nedokáže představit. „Jsem sportovec tělem i duší. Patří ke mně a má v mém životě místo už od malička,“ vysvětluje triatlonista. Proto se chce sportu výkonnostně věnovat ještě řadu let. Věří, že loňský výsledek z mistrovství republiky obhájí. „Samozřejmě nepočítám s tím, že se kvalifikuji na mistrovství Evropy nebo světa, ale úplně se své naděje nevzdávám,“ směje se.
