Ježíšek má home office, kurýři to za něj vezmou
Kdysi stačilo zazvonit a pod stromečkem se zázračně objevily všechny dárky. Ježíšek byl tajemný, kouzelný a hlavně spolehlivý. Jenže tahle idylka je dávno pryč. Ježíšek se stáhl do ústraní, skutečný vánočný hrdina dneška je kurýr. Nemá soby ani zvonek, zato obvykle bílou dodávku a úkol donést třeba váš nový mixér ideálně až do vašich rukou.
Kurýři dnes zvládají to, co by Ježíšek, Santa Claus ani nikdo podobný nejspíš ani nepochopil. Na místo nadpřirozena se spoléhají na souřadnice GPS, místo magických triků používají skener čárových kódů. Jejich mise je zdánlivě jednoduchá: doručit váš balíček včas, bez ohledu na to, že jim cestu blokuje sousedovo auto, náledí, vaše absence doma či přeplněné doručovací boxy.
Na rozdíl od vánočních postav, které oslavujeme v koledách a pohádkách, kurýry nikdy žádné pocty nečekají. Přesto každý den dokazují, že i oni umí něco nadpřirozeného – být na dvou místech zároveň, přenést krabice tak velké, že by si s nimi nevědělo rady ani stěhovací auto, a ještě zachovat klid, i když navigace hlásí: „Cíl se nachází uprostřed pole.“
Ale přiznejme si, že jsou to pořád jenom lidé. Mají právo být unavení, přepracovaní a občas i lehce naštvaní, když místo správné adresy napíšete překlep v čísle domu nebo zprávu typu: „Ten dům vedle velkého stromu, co už tam asi není.“ A i když je často přehlížíme, bez nich bychom si Vánoce už nedokázali představit. Zázračný zvoneček už dávno nahradilo očekávaní smsky s větou „Vaše zásilka je na cestě.“
Takže až letos přijde Ježíšek, ve skutečnosti v duchu zkuste poděkovat i kurýrovi. A možná ho příště potěšte třeba cukrovím. Ne že by o něj nutně stál, ale třeba vás na další rok nezapíše do seznamu lidí, kterým zboží doručí až jako posledním.
