Ikonou pro mnoho mladých sportovců. Kobe Bryant chtěl být vždycky ve všem nejlepší
Předpoklady k vrcholovému sportu měl už od narození. K basketbalu ho přivedli společně otec Joe Bryant a strýc John „Chubby“ Cox, oba bývalí hráči NBA. V kombinaci s talentem, nesmírnou dřinou a výbornými fyzickými předpoklady, bylo už na střední škole jasné, že z Kobeho Bryanta nebude jen průměrný basketbalový hráč.
Po maturitním ročníku nešel na vysokou, ale rozhodl se vstoupit do NBA. V devadesátých letech to sice nebylo úplně běžné, postupem času se ale ukázalo, že se rozhodl správně. Byl vyspělý, a protože v dětství bydlel s otcem v Itálii a ve Španělsku, ovládal kromě angličtiny další dva světové jazyky. V osmnácti letech si ho tak v prvním kole draftu 1996 vybral tým Charlotte Hornets. Ještě v tom samém roce byl ale Bryant vyměněn za jiné tři hráče do Los Angeles Lakers, kde nakonec strávil celou svou dvacetiletou kariéru.
Třikrát nejmladší
Kobe Bryant se stal postupně nejmladším hráčem, který vstoupil do NBA, nejmladším hráčem v základní sestavě a nakonec také nejmladším hráčem v základu All-Star Games (exhibice pro vybrané nejlepší hráče ligy pozn.red.). Bryant se postupem času stával oporou svého mužstva, ale na týmový úspěch v NBA si musel počkat až do roku 2000 na příchod trenéra Phila Jacksona. Dohromady se spoluhráčem Shaquillem O’Nealem dotáhli Lakers za třemi tituly v řadě. „Neexistují slova, který by vyjádřila bolest, kterou cítím v tento tragický a smutný okamžik, kdy ztrácím přítele, bratra, partnera ve vítězných bitvách, part´áka a kámoše,“ napsal na twitter O’Neal po Bryantově smrti.
Bryant a O’Neal se neměli, hlavně na začátku jejich společného působení v Lakers, úplně rádi. Na hřišti jim to klapalo, ale mimo něj ne. Zejména Braynt chtěl být hlavní hvězdou soutěže a všechno rozhodovat sám. „Když O’Neal v roce 2004 odešel, postupně se změnil i Bryant. Zatímco dřív, když mluvil se spoluhráči, říkal většinou něco jako “dej mi ten zatracený míč“, později jim radil, podporoval je a po zápasech na hřištích soupeře zval celý tým na večeři,“ vzpomíná na Bryantovu proměnu trenér Phil Jackson.
Měl přátele i v jiných sportech
Vítězem NBA v dresu Lakers s číslem 24 na zádech se stal Bryant celkem pětkrát. Po třech titulech s O’Nealem v letech 2000-2002 přidal další až v sezónách 2008-2010. Tentokrát měl po svém boku zejména další dva výborné spoluhráče – Španěla Marca Gasola a Američana Andrewa Bynuma. V obou vítězných ročnících se stal Bryant nejužitečnějším hráčem finále. „Vzpomínám, jak jsem koukal na každý zápas finálové série a s obdivem sledoval Kobeho, jak převyšuje svou hrou všechny ostatní. Byl pro mě velkou inspirací,“ popisuje rok 2010 basketbalista Milan Nový (26). Bryant během své kariéry vyhrál ještě dvakrát olympijské hry, byl osmnáctkrát vybrán do All-Star Games a je čtvrtým nejlepším střelcem historie NBA.
Pronikl nejen do basketbalového světa
Bryant nebyl jen výborným sportovcem, ale také manželem a otcem. S ženou Vanessou měli dohromady čtyři dcery. Druhá nejstarší, třináctiletá Gianna, zemřela společně s otcem při nehodě vrtulníku. „Kobe byl skvělým rádcem, ale hlavně přítelem. Ty i tvoje dcera budete navždy žít v našich srdcích. Soustrast Bryantově rodině i dalším, co při té tragédii někoho ztratili, nejde vyjádřit slovy,“ uvedl tenista Novak Djokovič, který má s rodinou Bryantů velmi dobré vztahy.
Kobe Bryant byl také velikým fanouškem fotbalu, zejména italského AC Milán. Například fotbalista Neymar slavil svůj gól ukázáním číslic dva a čtyři, jako připomínku čísla, které Bryant nosil na zádech. Tenista Nick Kyrgios zase nastoupil k zápasu přímo v dresu Lakers a i další tenisté, jako například Petra Kvitová nebo Karolína Plíšková, vyjádřili na sociálních sítích soustrast se smrtí výjimečného basketbalisty. „Byl příkladem vynikajícího profesionála, několikanásobný vítěz. Kobe byl příkladným sportovcem,“ řekl na tiskové konferenci fotbalový trenér anglického Tottenhamu José Mourinho. K tragické nehodě se vyjádřil i šestinásobný vítěz NBA z osmdesátých a devadesátých let Michael Jordan: „Bolest, kterou teď cítím, se nedá popsat slovy. Miloval jsem Kobeho, byl jako můj malý bráška.“
