Hraná Kráska a zvíře: nostalgický příběh, dobračka Watsonová a princ Stevens, který nebudí strach
Překonat nepřekonatelné. Zdá se, že přesně to režisér Bill Condon (Twilight sága, Mr. Holmes) zamýšlel, když se Disneyho Krásce a zvířeti rozhodl dát lidskou podobu. A k tomu nezapomněl přidat ještě pořádnou dávku nostalgie. Ta na diváky „křičela“ například z některých dialogů, které byly od těch v původní verzi téměř k nerozeznání. Stejně jako písně doprovázející celý děj. „Bonjour! Bonjour! Bonjour“ znějící pohádkovým městečkem tak otevíralo i nejnovější hranou adaptaci. Condon neupustil ani od úvodní pianové melodie, jejíž tóny si divák chtě nechtě pobrukoval i potom, co už dávno odešel z kina.
Příliš velký prostor pro fantazii si režisér nenechal a očividně vsadil na takřka stoprocentní inspiraci kreslenou verzí, která se v devadesátých letech minulého století stala prvním animovaným celovečerním snímkem nominovaným na Oscara.
Odchylky, které nefungují
Vracíme se o tři století zpátky v čase do vymyšleného francouzského městečka Villeneuve, kde spolu se svým otcem žije krásná a sečtělá Belle. Její život změní jediná utržená růže ze zahrady zapomenutého zámku, který obývá ohavné zvíře. To je ve skutečnosti zakletý princ, jenž marně čeká na dívku, která by se do něj zamilovala a zlomila tak kletbu. Doufá tedy, že Belle navzdory obludnému zevnějšku zvířete objeví i krásu skrytou uvnitř něj.
Současná adaptace se snaží „příběh starý jako čas“ ještě prohloubit a učinit jej tak reálnějším. Scény přibližující smrt matky hlavní hrdinky ale působí šroubovaně a jinak velmi svižný děj značně zpomalují. Ve finále je to tedy spíše na škodu. Stejně tak jako přidaná postava bláznivé Agáty, potažmo čarodějky, která prince na začátku příběhu zakleje a na jeho konci ho kletby zase sama zbaví.
Narozena pro role chytraček
Představitelka hlavní postavy Emma Watsonová, která se do očí mnoha diváků zapsala právě jako kouzelnice z fantasy ságy o Harrym Potterovi, dokázala, že svým výkonem umí přesvědčit. Charakter hodné chytrolínky jí vyloženě padne, o čemž se diváci mohli ubezpečit již v roli zmiňované Hermiony, která mimo jiné, stejně jako Belle, také zbožňuje knihy.
Hrané zpracování sice po dějové stránce nepřináší nic moc nového, rozhodně mu ale nelze odepřít perfektně zpracovanou vizuální stránku, která je díky speciálním efektům vytvořená kinům přesně na míru. Atmosféru dokreslují dobové kostýmy i do detailu propracovaná prostředí. Poklidné pohádkové městečko během okamžiku vystřídá temný les, který s ledovou mlhou a vyjící smečkou vlků připomíná spíše scénu vystřiženou z temného fantasy světa.
Škoda jen, že stejně děsivě nepůsobí i samotné zvíře, které ztvárnil Dan Stevens. Zvíře až na pár scén věnovaných hlasitému hrdelnímu řevu, budí díky na pohled hebké srsti podobný dojem jako štěňata labradora. Mají sice zuby, ale jsou až příliš roztomilá na to, aby se jich člověk bál…
