Havelkovu Mimořádnou událost brzdí urputná snaha o karikaturu Čechů
V samovolně řítící se lokálce cestuje mimo jiné xenofobní myslivec, mrzutá matka s dcerou, kapela mladých kluků, důchodkyně s taškou plnou řízků, životem unavená alkoholička a její manžel, který rozumí všemu, ale ve výsledku ničemu. Postavy mají reprezentovat stereotypní chování Čechů, u některých však jde těžko určit, jaké. Například majitel pohřebního ústavu, který svým zjevem a chováním okatě připomíná pracovníka krematoria Karla Kopfrkingla ze Spalovače mrtvol, jen prohazuje chladná moudra.
Tito nesourodí jedinci se musí sjednotit, aby vyřešili situaci, ve které se ocitli. Vlak bez strojvedoucího uhání po kolejích, atmosféra houstne a projevuje se povaha všech cestujících. Myslivcův strach z islámských radikálů a zkušenosti z akčních filmů jednoho ze členů kapely přivedou většinu pasažérů k názoru, že byl vlak unesen. Konspirační teorie přetrhávají všechny náznaky potenciální spolupráce a cestující zaslepeni předsudky si ani nestačí všimnout, že za vlakem celou dobu běží utrmácený strojvůdce.
Bába pod kořenem už není jen hvězdou internetu
Film se snaží ukázat co nejpestřejší obraz české společnosti. Snímek ale právě proto v polovině začne ztrácet na dynamice. Je tvořen vesměs opakujícími se replikami odlišných postav, které se snaží řešit situaci. Diváka sice rozesmějí, vývoji nebo gradaci děje však příliš nepomůžou.
Ještě více příběh rozmělňují přibývající lokace a odbočky na události, které občas působí kýčovitě. Ve filmu se objevují narážky na jelena, který myslivci ukradl pušku, nebo na uvízlou bábu pod kořenem z proslulé reportáže televize Nova, která se stala hitem internetu. Pro nezasvěceného diváka mohou být tyto scény bezvýznamné. Nepochopí, že se jimi scenáristé snažili zobrazit po senzacích prahnoucí média, která z bizarních příhod dokážou vytvořit zprávu dne.
Hamáčkův svetr se začervenal na plátnech
Zmíněné scény však nejsou jediným popíchnutím médií, se kterým tvůrci filmu pracovali. Situace na trati se totiž v roce 2019 chytili novináři. „Mimořádnou událost“ z ní ale udělali až filmaři. Havelka ve snímku nešetřil na kritice ani veřejnoprávní média. Scéna, v níž skutečné moderátorky České televize informují veřejnost o vlaku a diskutují s odborníky, přidává filmu na autentičnosti – připomíná totiž reálný zpravodajský pořad.
Scenáristům se povedlo pracovat i s politickou satirou. Ve filmu se objevuje politik, který chce událost využít k získání voličů a se svým týmem vymýšlí plán, jak cestující zachránit. Avšak neúspěšně. Nezbývá mu proto nic jiného, než se v rámci kampaně vrátit k již dříve nachystaným červeným svetrům. Nápadně podobným těm, které nosí bývalý ministr vnitra Jan Hamáček. Režisér si tak rýpnul do tuzemské politické scény a její touhy zalíbit se za každou cenu voličům.
Havelka se ve filmu vydal mnoha směry, ze kterých však nezvládnul zamířit ke srozumitelné pointě, například výsměchu českým stereotypům. Velké a nejednotné množství témat a odkazů bez rozkreslení totiž ubírá na údernosti. Kdyby s Dvořákem své nápady drželi více na uzdě, mohla být česká karikatura jízlivější. Divák si tak po zhlédnutí může odnést – kromě smíchem uplakaných očí – plnou hlavu otázek.
Mimořádná událost
Česko, 2022, 103 minut
Režie: Jiří Havelka
Scénář: Jiří Havelka, David Dvořák
Kamera: Martin Štěpánek
Hudba: Martin Hůla
Hrají: Jana Plodková, Igor Chmela, Jenovéfa Boková, Jaroslav Plesl, Alois Švehlík, Ctirad Götz, Tereza Marečková, Václav Kopta, Marie Ludvíková
