Flexitariáni o sobě slýchávají, že jsou jen podvádějící vegetariáni
Není přesně definováno, jak často a v jakém množství je pro flexibilní vegetariány povolená konzumace masa. Může to být důvod, proč se flexitariánka Michaela Veržbická (28) potýká s názory, že si jen vymyslela nový název pro běžné stravování. „Bývám nazývána vegetariánkou, která podvádí. Sice jí skutečně nejsem, ale snažím se mít co nejmenší podíl na trhu s živočišnými produkty,“ líčí Veržbická.
Pokud prý více lidí sníží spotřebu masa na minimum, jejich vlivy se nasčítají ve prospěch životního prostředí. Podle ní je rozdíl mezi flexitariánem a „normálním strávníkem“ v nastavení mysli. Flexibilní vegetarián nad jídlem přemýšlí hlouběji, než jestli mu chutná nebo nechutná. Hlídá si, aby kupoval maso pocházející z volného chovu nebo ekofarem. Tento stravovací styl může v jistém směru připomínat jídelníček našich předků, kteří maso jedli jen svátečně. Nyní se tento trend skládající se převážně z rostlinné potravy vrací.
Příliš masa může potrápit trávení
Podle nutriční terapeutky Hany Lang (45) není potřeba pro tento typ stravování vymýšlet nové názvy. „Je už tolik pojmenování pro různé výživové směry, až se v nich člověk začíná ztrácet,“ říká Lang. Sama by prý flexitariány nazvala spíše rozumně se stravujícími lidmi. Přesto vidí důvod, proč se vůči běžným konzumentům vymezují. „Chápu to tak, že se odlišují svou filozofií, při které přemýšlejí nad dopadem své potravy na životní prostředí,“ líčí Lang.
Dále dodává, že naše tělo získá z živočišné potravy potřebné kvalitní živiny tehdy, pokud zvíře žilo venku a jedlo přirozenou potravu. „Stravování flexitariánů mi navíc přijde jako nejrozumnější. Člověk není masožravec, nemá na to vyvinutý střevní aparát a má potíže trávit nadměrné množství masa,“ vysvětluje terapeutka. Míní, že by bylo ideální jíst ho jednou za týden až dva. Jinak ve střevech vznikají hnilobné procesy, které mohou v extrémních případech vést k rakovině tlustého střeva. Omezení příjmu živočišných bílkovin podle terapeutky sníží zátěž trávicího traktu a střevního mikrobiomu.
Velkochovy mohou mít vliv na klimatické změny
Motivace flexibilních vegetariánů může být různorodá. Někomu maso nedělá dobře po zdravotní stránce. „Nejdříve jsem se živočišné produkty snažila omezovat z etického důvodu a z úcty ke zvířatům. Poslední měsíce je mi po něm ale těžko,“ říká matka na mateřské dovolené Šárka Kroupová (32). Nyní už kupuje drůbež a vepřové hlavně pro děti a převážně z farmy nebo domácího chovu od známých. „Už se tímto způsobem začíná stravovat i manžel, který si dříve nedokázal představit ani jeden den bez uzenin nebo steaku,“ dodává Kroupová.
Dalším důvodem může být obava z klimatických změn. Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN produkují velkochovy zvířat o18 procent více emisí skleníkových plynů než doprava. Jsou také nejčastější příčinou poškozování půdy a znečišt´ování vody. „Není mi lhostejné, do jakých extrémů se dostal chov dobytka a drůbeže,“ říká Helena Slavíková (32), která si maso dopřeje dvakrát až třikrát týdně a nevadí jí si za jeho bio kvalitu připlatit. „Většinou se však snažím svou stravu nahrazovat plnohodnotnými rostlinnými produkty,“ vysvětluje. Flexitariánství není žádná vyhrocená podoba stravování, ale spíše orientace na původ jídla, které jeho zastánci konzumují a na potenciální dopad na životní prostředí.