„Flastenci, slay a jedno velké kňů“. Novotvary si probojovaly místo do lidového slovníku češtiny
Do moderní češtiny se vkradla slova jako chcimír, flastenci, omg slay a flexit. Novotvary, které lidé začali používat v souvislosti se sociálními sítěmi. „Vzhledem k dosahu, která mají, jsou velmi silným vzorem pro užívání jazyka, at´ už si to uvědomujeme, nebo ne. Nejde tu jen o rozšíření nějakého konkrétního nového nebo módního slova, ale o jazykovou kulturu a politiku obecně,“ říká Jana Georgievová z Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český. Pokud člověk dává přednost určitým slovům a v hojné míře je používá při mluvě, ovlivňuje tím okolí a jazyk jako takový.
Čeština 2.0 je slovník, kteří tvoří lidé. Zahrnuje nová slova, slangové a regionální výrazy.Také zajímavosti ze světa češtiny. Neomat je elektronický neologický archiv, který tvoří významnou část materiálů oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. slay – v překladu zabít, používá se ve významu, že někomu něco jde od ruky, povedlo se mu to flexit – machrovat, chlubit se a snažit se tak udělat na někoho dojem swipovat- pohybovat se mezi jednotlivými obrazovkami pohybem prstu doleva nebo doprava, typické pro seznamovací sít´ Tinder dezinfošmejd- jedinec, který šíří ve veřejném prostoru velké množství dezinformací dikobraz- nevyžádaná fotografie mužského údu zaslaná přes internet jedno velké kňů- označení pro vystupování Andreje Babiše chcimír- člověk, který navrhuje řešit ruskou agresi tím, že Západ přestane Ukrajině pomáhat hnojomet- zdroj neověřených informací, lží a pomluv, se snahou diskreditovat nějakou osobu Zdroj: Většina definic pochází ze slovníku Čeština 2.0 .
To vše utváří představu, co je v češtině běžné. Pokud například některý z politiků užije neobvyklé slovo, dostane se to díky médiím do většího okruhu lidí. Prostřednictvím sociálních sítí se pak daný termín šíří dál.
Georgievová uvádí, že se do jazyka nedostala jen slova, která se používají v souvislosti se sociálními sítěmi, jako například lajkovat, swipovat, emoji, tagovat, ale také termíny, které jsou často spojené s aktuální politickou situací a společenským děním. Jde o slova jako flastenci, chcimírové, jedno velké kňů nebo hnojomet. Mladí lidé také hojně užívají termíny jako flexit, slay nebo hejtit. „Nová slova se dají sledovat v databázi Neomat, do které kolegové z Ústavu pro jazyk český vkládají slova z autentických textů, nebo v živelně vznikajícím slovníku Čeština 2.0,“ říká Georgievová.
Ze sociálních sítí jazyk nejvíc ovlivňuje Twitter
Na proměny češtiny reagují i některá média. Redakce Refresheru nebo Druhé směny používají genderově neutrální jazyk, tedy místo slova dokázali volí například verzi s hvězdičkou dokázali*y nebo používají písmeno x na konci slova – dokázalx, přiznalx. Podle Georgiové jde společensky odpovědný přístup. „Nejde o to, že si zakážeme nebo přikážeme určité výrazy, ale že se ke svému vyjadřování postavíme zodpovědně a zamyslíme se nad důsledky svých slov, koho se mohou dotknout, komu můžou naopak pomoci.“
Mění se i způsob komunikace. Lidé sice už nemusí počítat znaky jako za dob SMS zpráv, ale zkracují sdělení pro větší rychlost. Také sociální sítě přispívají k vývoji komunikace. Podle Georgievové má největší váhu Twitter, ze kterého média často čerpají informace. Na sociálních sítích YouTube a TikToku se uživatelé setkávají s osobními a leckdy nepřipravenými slovními projevy, které mají často velké dosahy. Instagram je především orientovaný na obrazový obsah, s menším množství textu. Tato sít´ sice neobohacuje slovní zásobu, ale ukazuje na vývoj v komunikaci jako takové.
Do češtiny se dostávají také anglicismy jako omg, wtf, hashtag. Nemusí to však nutně znamenat, že všechna anglická slova, která v současné době lidé používají, se v jazyce ustálí. „Jazyk si utváříme, pokud ho chceme nějak kultivovat nebo třeba prosadit nějaké slovo, je na nás, abychom sami šli vzorem,” dodává Georgievová.
