Ekologická kluziště využívá čím dál více obcí v Česku. Jsou pro ně cenově příznivější
Bruslení na ledu bez vody je možné při jakémkoli počasí, ve světě se syntetická kluziště začínají více využívat i při zimních sportech. „K pořízení moderního kluziště nás vedly především náklady. Pořizovací cena, a hlavně cena za udržení se nedá srovnávat s běžným vodním ledem. Samozřejmě rozdíl oproti zamrznuté vodě je znát, ale kdo si chce zabruslit, přijde,“ říká Jaromír Slíva starosta města Česká Velenice, která takové kluziště používá již čtyři roky.
Moderní plast místo vody
Syntetický led nevyužívá vodu a není proto zapotřebí udržovat neustále stejnou teplotu nákladným chlazením. Právě díky minimální spotřebě energie při užívání se jeví jako ekologická varianta k uměle chlazeným kluzištím. Moderní ledová varianta je tvořena z desek z lisovaného plastu. Brusle se musejí nejdříve zahřát a být dobře nabroušené, jinak se povrch zadrhává a jízda nemůže být dostatečně hladká.
„Nespotřebovává tolik energie na provoz, ale při otázce ekologie je třeba se také podívat na sekundární a terciální dopady. Mně osobně výroba eko moc nepřijde, když se vyrábí tolik plastu. Syntetické kluziště jsme i proto brali pouze jako náhradní alternativu, když bylo náš stadion v rekonstrukci,“ uvádí svůj pohled Bronislav Olšán jednatel sportovního centra SPORTES Svitavy s.r.o.
Syntetika není led
Pro Česko a Slovensko je hlavním dodavatelem syntetických kluzišt´ švýcarská firma Glice. „Jsme atraktivní variantou pro menší obce a města, které si zřízení ledního kluziště na dva měsíce v zimě nemohou dovolit. Velká města, pro které není problém si zaplatit chlazení volí spíše běžný led,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Glice Tomáš Paleček.
Plastová kluziště mají co nejvíce evokovat zamrzlé vodní plochy, ovšem bruslaři rozdíl zaznamenávají, a ne vždy jsou ochotni rozdílnost přijmout. V městě Jilemnice byli vždy odkázání na náklonnost počasí. „Glice nám přišel jako dobrá alternativa, avšak po jedné sezóně, kdy s ním lidé nebyli spokojeni a nechodili, jsme jej vrátili,“ sděluje své zkušenosti Jaroslav Hornig, provozovatel Sportovního centra Jilemnice s.r.o.
Lední či plastový hokej
Zatímco se „ekologická“ kluziště staví pro volnočasová bruslení, do velkých sportovních arén v Česku zatím syntetický led nepronikl. Jako vyhovující se ovšem ukázal v menší tréninkové formě. „Je to levnější a my si tudíž můžeme dovolit častější pronájem stadionu a děti mohou více trénovat. S přírodním ledem by tréninky, kdy se učí manipulovat s hokejkou, probíhaly na zemi v teniskách. Samozřejmě je mnohem lepší, když mohou stát na bruslích,“ říká předseda klubu HC Kuřim Aleš Krkoška. Ten je zároveň provozním v Alkrino plastic, společnosti specializující se na umělý led právě pro hokejisty.
Tréninkovým syntetickým ledem je vybavena také Puck arena v Břeclavi, kterou k individuálnímu zkoušení využívá mládežnický oddíl hokejového klubu Lvi Břeclav. „Samozřejmě opravdový led nelze nahradit i proto je dobré využívat syntetickou variantu, až ve chvíli, kdy člověk bruslit umí,“ říká majitel arény Petr Kalužík, dodává, že v zahraničí se na místech jako je USA, Švýcarsko a Skandinávie se již využívají i velké plochy syntetického ledu, jsou ovšem stále doplňkem stadionů s klasickým ledem.