Dovednost řízení vozidla spočívá v individualitě, nikoli v pohlaví, shodují se instruktoři autoškol
Předsudky vůči ženám za volantem mají někteří muži i v dnešní době, kdy je získání řidičského oprávnění typické pro obě pohlaví. Jiří Šic, instruktor a majitel autoškoly, je přesvědčen o tom, že dovednost ovládat motorové vozidlo je čistě individuální: „Každý člověk má k výcviku v autoškole jiný přístup a je jinak technicky nadaný. Ženy jsou schopné řídit stejně jako muži, a muži mohou mít při jízdách ty samé problémy jako ženy.“ Důležitý je prý i fakt, že řízení dotyčnou osobu baví. Učí se pak většinou rychleji.
Psycholog z psychoterapeutického centra Anděl Jan Kulhánek předsudky proti ženám řidičkám přisuzuje minulosti. Ovládání motorového vozidla bylo tehdy spíše záležitostí mužů. „Ženy si dříve v technických věcech obecně méně věřily a řízení auta se více bály, to už dnes není pravda,“ říká. Tyto negativní předsudky nemají prý pozitivní vliv na sebevědomí žen řidiček. Ony samy jim totiž často věří.
Muži bývali zkušenější
Dříve měli muži podle instruktorky Daniely Lučanové tu výhodu, že k řidičskému výcviku přicházeli oproti ženám více zkušení. „Spousta mladých kluků řídila auto už předtím, než do autoškoly vůbec přišla. Jejich otcové je často brávali mezi pole a sami s nimi trénovali. Holky většinou začínaly od nuly,“ vysvětluje. Dále tvrdí, že v současnosti, kdy mladí tráví volný čas na počítačích a mobilních telefonech, přicházejí do výcviku kluci i holky často stejně nezkušení. Dělají tedy totožné začátečnické chyby a osvojení dovednosti řízení jim tak může trvat stejně dlouho. „Ve finále ale záleží na jedinci, nikoli na pohlaví,“ dodává Lučanová.
Studentka Kateřina Riegerová vlastní kromě osobního automobilu i „papíry“ na motorku střední velikosti, tedy do výkonu 35 kW. Obě vozidla aktivně využívá a v jejich ovládání si věří, přesto ji muži kvůli jejímu pohlaví občas podceňují. „Někdy si ze mě kamarádi dělají srandu, že neumím řídit auto, protože jsem ženská. To podle nich neumí žádná z nás,“ směje se Riegerová. S motorkou je to prý jiné. Na jejích různých alternativách jezdí už od svých dvanácti let. V ovládání motocyklu je ve svých dvaceti letech zkušenější než většina kluků jejího věku.
Oba instruktoři se shodují, že i přes dobré řidičské dovednosti, bývají ženy na silnicích opatrnější a k výuce přistupují s větší pokorou než muži. Ti jsou často zbrklí a přeceňují své schopnosti. Instruktorka Lučanová také přiznává, že ženy za volantem mají jednu velkou nevýhodu: „Muži lépe odhadují vzdálenost, to je důvod, proč si budou v parkování vždycky jistější než my ženy.“