Do Rady ČT by měli být zvoleni lidé, kteří o televizi vědí víc, než kde mají ovladač, říká nový radní Roman Bradáč
redaktor zahraniční redakce ČT (1994 – 2008)
zahraniční zpravodaj ČT v USA (2003 – 2008)
ředitel zpravodajství ČT24 (2010 – 2011)
generální ředitel TV Barrandov (2013)
Do Rady ČT jste byl zvolen s nejvyšším počtem hlasů (97 z celkových 175, pozn. red.). I když byla volba tajná, máte představu, odkud podpora přišla?
To se dá poměrně lehce odhadnout. Patrně nejvíc hlasů přišlo logicky od poslanců ANO, kterých je také nejvíce. Určitě vím, že mne podpořilo několik poslanců KDU-ČSL. Nejmenší podpora přišla pravděpodobně od komunistů.
Stanislav
Berkovec (ANO) před volbou rozeslal některým svým spolustraníkům vlastní
hodnocení kandidátů. Jste tam uveden jako ten nejvhodnější. Myslíte, že to
ovlivnilo volbu?
Nemyslím
si, že by zmíněný seznam volbu ovlivnil, jen ji otevřeně zpolitizoval. To
naznačuje slabinu volby, ale na druhou stranu těžko hledat více nezávislý
systém. Musím přiznat, že Berkovcův list jsem dosud ani neviděl, jenom jsem o
něm slyšel. Na můj postoj k ČT to ale nemá žádný vliv. Jsem a zůstanu politicky
nezávislý nejen jako radní, ale hlavně jako občan.
Česká televize není v dobré finanční kondici
V ČT jste po mnoha odpracovaných letech skončil v roce 2011,
teď ji budete kontrolovat. Co se tam za dobu vaší nepřítomnosti nejvíce
změnilo?
Přibyla jedna stanice a ubylo peněz v rezervním fondu. Navíc se stále frčí v deficitu. ČT
zkrátka není v dobré finanční kondici. A myslím, že se změnila i nálada uvnitř
instituce. Říká se, že
vzrostla osobní sebestřednost několika zaměstnanců. Zda je to
pravda, to brzy zjistím.
V roce 2011 jste neuspěl v kandidatuře na generálního ředitele.
Vyhrál Petr Dvořák, který je ředitelem ČT dodnes. Vedlo to k vašemu
odchodu z České televize?
Ano, nechtěl jsem dělat pod novým vedením. Bylo jasné, kam se bude posouvat.
Už jsem zmiňoval hospodaření posledních let. Moje kandidatura byla tehdy
předem prohraná. Šel jsem s klackem proti tanku. Udělal jsem ale tenkrát
správný krok. Čas ukázal, že jsem měl pravdu.
Souvisela vaše nedůvěra v nové vedení i s tím, že Petr Dvořák vedl dříve
televizi Nova?
Každý si neseme nějaké otisky, nějakou minulost a pověst. Je pak snadné
odhadnout věci budoucí.
Média veřejné služby musí být transparentní
Poslanecká sněmovna do Rady ČT ve stejný den zvolila ještě ekonoma Pavla
Kysilku a bývalého poslance za ČSSD a hokejistu Jiřího Šlégra. Prozradil byste,
jaké kandidáty z těch dalších šesti, kteří postoupili, byste si přál na
zbylá tři místa?
To není úplně otázka pro mě. Je mi líto, že se dál nedostal můj blízký kolega a
kamarád Jiří Závozda (novinář, člen Rady ČT v letech 2011 – 2017; pozn.
red.). Podle mě problematice dost rozumí. Pochopitelně bych byl rád, kdyby
poslanci vybrali odborníky, kteří o televizi vědí víc. Nejen to, kde mají
dálkový ovladač. Taky bych byl rád, kdyby lidé v Radě byli motivováni upřímnou
touhou instituci pomáhat tak, aby mohla dál fungovat jako nezávislá veřejná
služba, což ale bez peněz nepůjde.
Váš nedávný projev před Poslaneckou sněmovnou vůči ČT i samotné Radě ČT
působil velmi kriticky. Co je podle vás nejdůležitější věcí, kterou by měla
změnit Česká televize a kterou Rada ČT?
U České televize se na prvním místě musí vyžadovat transparentnost. Když se
podíváte na výroční zprávy ČT, tak je to spíše změt´, ke které potřebujete
tlumočníka. Vyhledat podstatné jde těžko, nebo to nejde vůbec. To se musí
změnit. Rada by měla klást otázky a vyžadovat konkrétní odpovědi od vedení
televize. Dále musí dohlížet, a nikoliv přihlížet.
Je
potřeba pro udržování kvality veřejnoprávní televize zvyšování koncesionářských
poplatků?
Poplatky jsou ideální model. Je hned patrné, že jde o veřejně podporovanou
instituci. Také je jasné, že výroba pořadů a provoz
televize nejsou levné. Aby se nemusely poplatky zvyšovat průběžně
jako třeba povinné ručení u auta, tak za vedení Jiřího Janečka (bývalý
generální ředitel ČT v letech 2003 – 2011, pozn. red.) vznikl z části
vybraných peněz rezervní fond. Na něm bylo v roce 2011, kdy Janeček končil, skoro čtyři
miliardy korun. Nové vedení ČT však pracuje se schodkovým rozpočtem. Naposledy byl
schválen rozpočet se schodkem přibližně půl miliardy, tudíž v rezervě už
moc nezbývá. Stav je teď takový, že v roce 2022 se bude muset financování ČT
opět řešit.
Takže kvůli hospodaření ČT za poslední léta je zvýšení koncesionářských
poplatků nezbytné?
To ne. Zvýšení poplatků je čistě politickým krokem. Je třeba zdůraznit, že v
současné době nepopulárním. Řada občanů nabyla pocitu, že ČT má spotřebu příliš
velkou v porovnání s výkonem. Proto je třeba začít tlačit vedení televize k
větší otevřenosti vůči poplatníkům, a to musí zařídit Rada. Lidé nesmějí mít
pocit, že veřejnoprávní televize je zbytečná a že jejich peníze mizí v mlze.
Studenti mě udržují ve formě
Budete mít jako nový člen Rady ČT čas na práci pedagoga?
Neumím si už představit život bez studentů. Koneckonců i do volby mne
vlastně dotlačili moji žáci. Většinou
to vypadá, že studenti mají nějakou povinnost vůči
vyučujícím. Ale ono je to i naopak. Člověk za katedrou musí někdy i
konat, nejen mluvit.
Nechystáte se tedy omezit svůj čas věnovaný Metropolitní univerzitě či
VOŠP?
Zatím ne. Studenti mě udržují ve formě. Moje práce má díky nim opravdu smysl.
