Do horní komory se probojovala i zastánkyně sexuálního obtěžování. S ignoranty v Senátu se přístup Česka k obětem nezlepší
Dva dny před volbami se nyní už nově zvolená plzeňská senátorka Kovářová rozhodla vyjádřit k fenoménu sexuálního obtěžování, o kterém se v poslední době mluví čím dál víc. Téma ve společnosti rezonuje zejména kvůli kauzám, které v uplynulých dvou letech vypluly na povrch. Mezi ty nejvýraznější patří například případy bývalého poslance Dominika Feriho, psychiatra Jana Cimického, novináře Jiřího Hoška nebo svědectví studentů o chování pedagogů na pražské DAMU. Ve všech případech muži zneužili svého postavení a zanechali za sebou psychicky poznamenané oběti. „Sexuální obtěžování je přirozené chování všech samců a samiček. Bez něj bychom nebyli na světě,“ napsala Kovářová před týdnem na svůj Twitter.
Svůj výrok později doplnila s tím, že případná kriminalizace by se měla týkat jen hrubých násilníků. „Pevně doufám, že všechny druhy sváděcích rituálů, zdvořilé i méně zdvořilé, zůstanou i v budoucnu legálními. Kriminalizace má čekat jen ty, kteří překročí hranici stanovenou trestním právem. Komu vtip nebo plácnutí po zadku připadá nevhodné, musí si s tím poradit sám. Tohle totiž žádný zákon nevyřeší. A nesmí řešit. Nebo se tu ušikanujeme k smrti. A k vyhynutí,“ uvedla.
Senátorce tak zřejmě uniká nejen význam slovního spojení sexuální obtěžování, ale také rozdíl mezi ním a sváděním. V prvním případě je nejčastějším cílem nebo důsledkem zásah do důstojnosti člověka, ve druhém jde o snahu probudit v našem protějšku zájem a touhu. Jestliže jdou podle Kovářové tyto věci ruku v ruce, mohlo by se jednat o druh úchylky. Pak by však neměla své výroky zobecňovat.
Samozvaná bojovnice za „normální svět“ má k tématu obtěžování až abnormálně neempatický přístup. Nejen, že svým vyjádřením podporuje bagatelizaci sexualizovaného násilí, ale zároveň se vysmívá traumatizovaným obětem, na kterých může toto nebezpečné chování zanechat vážné psychické následky. Není to přitom poprvé, co Kovářová na základě svých názorů způsobila pozdvižení. V pořadu Seznam Zpráv se před pěti lety například ohrazovala proti hnutí MeToo, které se obětí obtěžování zastávalo. „Dívky se dnes berou příliš vážně a pak se jich všechno dotkne,“ uvedla ve vysílání.
I kvůli lidem, jako je senátorka Kovářová, se pak zasažení často raději rozhodnou mlčet, než aby dopady takového jednání řešili. Podle dat centra pro oběti domácího a sexuálního násilí proFem své zkušenosti raději zamlčí 43 % žen a 65 % mužů. S minimálně jednou formou sexuálního násilí nebo sexuálního obtěžování se přitom setká každá druhá žena.
Jestli jde senátorce o to, aby toto nežádoucí chování zůstalo legálním, může být zatím klidná. Český zákon bohužel neusiluje o ochranu obětí sexuálního násilí, natož, aby chránil osoby zasažené sexuálním obtěžováním. To ostatně dokazují i pateticky nízké tresty, které tuzemští soudci pachatelům udělují a na jejichž absurditu upozorňuje například iniciativa beztrestu. Podle dat z aplikace jaktrestame.cz dostává každý druhý pachatel znásilnění za svůj čin pouze podmíněný trest. Budou-li si občané i nadále volit za zákonodárce ignoranty, boj organizací za přísnější rozsudky pro násilníky zřejmě dlouho neskončí.
