Digitální umění se draží za miliony dolarů. Často přitom nejde o žádná velkolepá díla
Nezaměnitelné tokeny (NFT) jsou fenoménem, který hýbe světem kryptoměn i umění. Nejčastěji jde o obrázek, video nebo herní předmět, který se na internetu draží až v řádech milionů amerických dolarů. Často přitom nejde o žádná velkolepá díla, důležitější je pro majitele unikátní kód. Jeho vlastnictví je zapsáno v blockchainu – digitální databázi, která je jakousi účetní knihou kryptoměn. Dají se v ní dohledat veškeré transakce.
Díky zápisu v této „knize“ je možné jednoduše rozeznat originál od kopie. „Když budu vlastnit nějaké NFT, není těžké na něj kliknout pravým tlačítkem a zkopírovat ho. Je to ale stejné jako bych si vyfotil Monu Lisu v Louvre. Pořád mám jen fotku, která nemá reálnou hodnotu,“ vysvětluje student práv Jan Landfeld (21), který se o NFT zajímá zhruba půl roku. „Jeden token jsem dokonce chvíli vlastnil, vydělal jsem na něm asi 300 procent a zase ho prodal. Později jsem si ovšem rval vlasy, jeho cena totiž stále roste,“ říká Landfeld.
Panáčci, kteří přijdou draho
V roce 2017 vyvinul americký ateliér Larva Labs jeden z nejpopulárnějších NFT projektů s názvem CryptoPunks. Jde o kolekci postaviček, které byly vygenerovány počítačem tak, že je každá z nich unikátní. Avataři mají sice některé rysy společné – například brýle, vousy – ale neexistují dva identičtí. Podle počtu opakujících se znaků se pak odvozuje hodnota jednotlivých obrázků.
CryptoPunks podle mnohých nepatří k vrcholným uměleckým kouskům, to se ale nedá tvrdit o kolibříkovi českého umělce Joe Muczky (51), který virtuální obraz jedné ze svých maleb v říjnu tohoto roku vydražil za rekordních 45 400 dolarů. „Obraz jsem namaloval akrylovými barvami na lněném plátně v muzeové kvalitě pomocí techniky vrstvení. Do digitální podoby jsem pak převedl jeho fotku,“ řekl umělec pro CzechCrunch. Nezastupitelné tokeny považuje za skvělou možnost, jak svá díla předvést publiku po celém světě.
Marek Dědek (22), který pracuje jako UX designer (návrhář uživatelského prostředí), vidí v nezastupitelných tokenech budoucnost: „Podle mého názoru se umění tímto způsobem přesouvá do digitálního světa. Hodnotu těchto projektů vytváří komunita kolem nich,” objasňuje. „Jde o nový směr tvorby, který zažívá velký boom. Postupem času ale odpadnou ti, kteří v NFT vidí jen rychlý výdělek,“ předpovídá Dědek.
Záchrana historických děl
Zajímavým způsobem se trend nezaměnitelných tokenů rozhodla využít rodina Lobkowicz. Na výstavě v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě byla od 11. do 15. října k vidění virtuální díla, která měla rodině poskytnout finance na restaurace. Jednotlivé kusy Lobkowiczova dědictví, které renovaci potřebují, rodina nafotila, převedla na NFT a nabídla k prodeji.
Příkladem je portrét jednoho z důstojníků Jiřího Kristiána Lobkowicze. Z prodeje jeho fotografie bude financována oprava původního obrazu. Poté, co bude práce dokončena, obdrží kupující druhý token již restaurovaného portrétu. Vlastník uvidí transformaci portrétu ze stavu před obnovou do stavu po ní, ačkoli bude stále vlastnit pouze NFT díla v jeho poškozeném stavu.
Svět NFT formují dvě komunity lidí. Jednou skupinou jsou spekulanti, pro které jsou tokeny jen obchodovatelnou komoditou, a druhou skupinou jsou sběratelé umění.
