Češi se solidaritou nešetří. Ukrajince ubytovávají i ve svých domovech
Od počátku války z Ukrajiny odešlo více než 3 200 000 obyvatel. Utečenci v sousedních zemích hledají úkryt v přiděleném ubytování nebo spoléhají na rodinu či přátele. „Do Česka jsem se snažila dostat pět dní. V Plzni mám strýce. Doufám, že si u něj trochu odpočinu,“ vypráví Světlana (28), která čeká v Praze na shledání se sestrou, taktéž utíkající z Ukrajiny za strýcem.
Málokterý uprchlík má ale možnost ubytovat se u známých. V krajských městech proto vznikla asistenční centra, například na brněnském Výstavišti nebo v Kongresovém centru v Praze. Ta nabízejí pomocs vyřízením dokladů, zajištěním práce a hlavně s bydlením. „Pracovníci nám pomohli potřebné papíry a našli ubytování. Jsme s dcerou opravdu vděčné,“ popisuje Anastasie snahu dobrovolníků, které se jí se šestiletou dcerou Annou dostalo.
Ubytovacích prostor rychle ubývá
V současné době jsou ale centra pro uprchlíky přeplněná, a tak se zde čeká i několik hodin. „Je tu moc lidí. Doufám, že se pro nás se synem najde ubytování,“ vypověděla Viktorie, která s dítětem strávila ve frontách více než osm hodin.
S neustálým návalem běženců od začátku války dochází kapacita volných ubytovacích prostor. Podle předsedy vlády Petra Fialy je kapacita pro přijímání uprchlíků zhruba kolem čtvrt milionu. Ačkoliv už je vyčerpaná, premiér slíbil, že podpora Ukrajinců bude nadále pokračovat.
Například v Praze se primátor Zdeněk Hřib snaží vyčlenit místa ve školních tělocvičnách. Provizorní ubytování ale nebude v delším časovém horizontu stačit. A tak se rozhodl ukrajinským rodinám pomoct třeba také Petr Šimáček. „Mám na Praze 4 jednu nemovitost. Před válkou se tam měla nastěhovat dcera, ale aktuálně byt potřebují jiní lidé. Odjeli jsme proto s kamarádem na polské hranice a auty přivezli dvě rodiny, které jsem u sebe ubytoval,“ říká Šimáček.
Češi nabízejí azyl nejen na pár dní
Přímo s Ukrajinci aktuálně žije Pavla Hajná, která nabídla střechu nad hlavou rodině uprchlice s českými kořeny. „Momentálně se mnou bydlí paní Lenka se dvěma syny. Její manžel Juri odjel hned po příjezdu své rodiny bojovat na Ukrajinu. Doma všichni fungujeme a naše děti se spřátelily. Nemám v plánu nabídku azylu stahovat,“ říká Hajná s vědomím, že válka nebude otázkou pouhých pár dní. Měsíc už je ze své země i čtyřiadvacetiletá Alina. „Přítel v Česku pracoval. Když vypukla válka, přijela jsem hned za ním. Teď se ale za něj můžu jenom modlit,“ vyjádřila obavy o přítele Olega, který odjel bránit svou vlast.
