Část mladých kožešinové výrobky odmítá, pro jiné jsou součástí udržitelnosti
Kožešinové farmy byly v Česku zakázány už v roce 2019, kožešiny ale z trhu zcela nevymizely. Stále se totiž dovážejí ze zemí, kde podobná omezení neplatí. Zatímco někteří volají po úplném zákazu dovozu, jiní oceňují kvalitu těchto výrobků jako alternativu k fast fashion, tedy rychlé módě s krátkou životností.
Snaha o ukončení chovu kožešinových zvířat v Česku sahá až do roku 2015. Výsledkem byl zákon zakazující kožešinové farmy, který vstoupil v platnost o čtyři roky později. Evropská unie ale k podobnému kroku zatím nesměřuje, a to i přes vznik petice, ve které se pro zákaz farem podepsalo přes 1,5 milionu lidí. „Proč by měla zvířata trpět kvůli módě, když existují alternativy? Myslím, že bychom měli chránit životní prostředí i tím, že přestaneme podporovat tento druh výroby,“ říká Eliška, studentka České zemědělské univerzity a dodává, že by se měl zákaz týkat nejen výroby, ale i dovozu. Evropská unie chce ale kožešinové farmy začít řešit v roce 2026.
Kožešiny jsou tak díky dovozu z jiných zemí, kde jejich produkce omezená není, stále součástí českého trhu. To se však nesetkává s příznivým ohlasem u mladší generace. „Není v pořádku, že se k nám pořád dovážejí věci, které pochází z míst, kde se zvířata trápí v často otřesných podmínkách. To je prostě v rozporu s tím, co dnes považujeme za etické,“ vysvětluje Michal, který pracuje v second handu, a dodává že by se v módním průmyslu měl klást větší důraz na odpovědnost a ochranu zvířat.
Nový návrh má rozšířit ochranu zvířat
V Česku se navíc od června diskutuje o ústavní novele, která by měla kromě ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů zahrnovat i ochranu zvířat. O její prosazení usilují poslanci Michael Kohajda (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Josef Bernard (STAN) a Klára Kocmanová (Piráti). „Ochrana zvířat v ústavě by byla přirozeným vývojem předchozích pozitivních změn, třeba konce klecových chovů slepic, kožešinových farem, zpřísnění trestů za týrání zvířat, nebo ztížení podmínek pro provoz množíren,“ říká Pavel Buršík z organizace OBRAZ, která o zlepšení zvířecích práv v Česku usiluje.
Od června se ale situace nikam nepohla. „Novela ústavy, která se podle našeho záměru měla rozšířit také o ochranu zvířat, je bohužel v legislativním procesu poněkud zaseknutá,“ dodává Buršík. Podle průzkumu agentury Focus by však s výslovným zakotvením ochrany zvířat do ústavy souhlasilo 63 procent dospělých Čechů. „Na návrhu nám velmi záleží, vznikl ostatně z naší iniciativy a podle příkladů ze zahraničí. Rozhýbat zaseknutý legislativní proces je ale dost náročný úkol,“ uzavírá.
Kožešiny jako alternativa k „fast fashion“
Navzdory vzrůstajícímu tlaku na etiku a udržitelnost v módním průmyslu si kožešinové produkty stále nacházejí své zákazníky, a to i v kontextu boje proti takzvané fast fashion. „Do obchodu k nám chodí hlavně lidé, kteří si umí připlatit za kvalitu a investují tak do věcí, které jim vydrží,“ říká Blanka vedoucí prodejny s kožichy a koženými oděvy.
Lucie, studentka Univerzity Hradec Králové, se zajímá o udržitelnost v módě a považuje výrobky z přírodních materiálů, jako její atraktivní alternativu. „Když si vybírám oblečení, raději investuji třeba do kvalitní kožešinové bundy, která nejenže vypadá lépe, ale také vydrží. Levné syntetické kousky si člověk oblékne párkrát a nakonec stejně skončí v koši,“ říká Lucie.
