Bývalí reprezentanti v bílých košilích český fotbal nespasí
„Změň svůj okres, změníš celý fotbal,“ hlásá hnutí Fotbalová evoluce v čele nejen s bývalými reprezentanty, jako jsou Vladimír Šmicer nebo Jan Koller, ale také někdejším generálním sekretářem Fotbalové asociace České republiky (FAČR) Rudolfem Řepkou. Jako symbol očisty, o kterou bojují, oblékli bílé košile a snaží se upozornit na spoušt´, kterou napáchal bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr. Zároveň protagonisté hnutí radí, jak situaci napříč českými soutěžemi zlepšit. Tuzemský fotbal je již od Sametové revoluce fanoušky vnímán jako temné, prohnilé a zkorumpované prostředí, ve kterém si jako prase v žitě liboval i Berbr.
Blýská se na stejné časy
Spouštěčem Fotbalové evoluce bylo právě Berbrovo zatčení v souvislosti s údajným ovlivňováním výsledků zápasů. Bývalý prvoligový rozhodčí totiž během svého působení ovládl většinu okresních i krajských fotbalových svazů. Jejich předsedové, které měl Berbr pod palcem, jezdili na valnou hromadu FAČR hlasovat v jeho prospěch. Nikomu z řad funkcionářů se za léta na jejich pozicích nepodařilo zvednout prapor odporu, i když bůh ví, jestli se o to vůbec někdo z nich pokoušel.
Po Berbrově odchodu podle protagonistů Fotbalové evoluce přichází vhodná chvíle na očistu. Problém je, že se nikdo z nich na pozice, ze kterých by opravdu mohl něco změnit, nehrne. Celá kampaň se zdá jako slepý výkřik do tmy. Rozsáhlý problém ovlivňování výsledků začíná na úrovni okresních a krajských soutěží. Je zkrátka jednoduché podmáznout strejdu z Horní Dolní, který za pískání zápasu dostane tak akorát klobásu a pivo. Z těchto utkání navíc často chybí videozáznam a rozhodování ve prospěch jednoho z týmů je tak nemožné zpětně prokázat.
Potrefená husa nejvíc kejhá
Někteří z pomyslných spasitelů českého fotbalu ale nejsou tak úplně hrdinové. Například bývalý generální sekretář FAČR Rudolf Řepka, jeden z představitelů Fotbalové evoluce, v rozhovoru pro web Aktuálně.cz řekl: „Zatím jsme nechtěli věnovat tolik energie tomu, abychom cílili na konkrétní lidi. Neradi bychom postupovali stejně jako Roman Berbr, který direktivně určoval, kde bude mít kdo jakou funkci.“ Řepka asi čeká, že se zázračným mávnutím kouzelného proutku fotbalová korupce sama odpíská. Přitom to byl právě on, kdo léta seděl po boku fotbalového kmotra Berbra a podílel se na jeho mafiánských praktikách. Z ničeho nic otočil a aktivně se účastní fotbalové očisty a statečně se staví do role kandidáta na předsedu okresního svazu v Teplicích.
Zdá se, že v českém fotbalovém rybníčku plavou velké i menší ryby, které si jen chtějí alibisticky udržet dobře placená místečka. Kampaň může být sice míněná dobře, jenže zažitý systém je pohodlný nejen pro mnohé rozhodčí, kteří si díky úplatkům snadno přivydělají, ale i pro vedoucí týmů, kteří svá mužstva postrkují kupředu. Přece nebudou dělníci fotbalu skákat tak, jak si nějací ex-reprezentanti v nažehlených košilích pískají. Nebo se možná nechtějí dožít dne, kdy půjdou na zápas, aniž by věděli, jak dopadne.
