Brigády během střední školy v Česku nefrčí. Hlavně gymnazisté je nestíhají kvůli škole
Organizace JA Czech zveřejnila data koncem října. Zatímco kupříkladu v Nizozemsku si přivydělává 73 % středoškoláků mezi 15 a 29 lety, v Česku se jedná pouze o 8,4 % žáků sekundárního vzdělávání. „Nám nízké číslo smysl dává. Rodiče středoškoláky podporují a v podstatě si nepřejí, aby si přivydělávali,“ říká ředitel JA Czech a dodává, že je pro mladé přínosnější být aktivní ve studentských programech nebo se pustit do vlastní praktické tvorby, která je posune v oboru.
Únava ze studijního nasazení
Sekundární stupeň vzdělávání je potřeba si rozdělit na všeobecné gymázia a naopak střední školy a odborná učiliště s větší praktickou částí. Redakce Generace20 oslovila 74 studentů gymnázií. Z nich pouze 41 brigádničí a zbytek si nepřivydělává. Většina z nepracujících nemá brigádu z toho důvodu, že by ji kvůli intenzitě přípravy do školy nestíhali. „Časově náročnou brigádu jsem během studia gymnázia nezvládl. Když počítám poslední dva roky před maturitou, stálý přivýdělek měla přibližně pětina třídy,“ vysvětluje absolvent osmiletého gymnázia Českolipská Kryštof Kavan (21).
Gymnazisté často k brigádničení nemají důvod. Rodiče je při náročné výuce podporují, sami žáci jsou po několikahodinovém soustředění na náročné učivo rádi, že si mohou na chvíli odpočinout. „Ve třet´áku jsem několikrát týdně pracoval od čtyř odpoledne do půlnoci ve skladu. Výuku jsem stíhal, ale omezil jsem spánek i přípravu do školy,“ pokračuje Kavan a dodává, že zvláště v posledních ročnících gymplu zaznamenal vyšší počet vyučovacích hodin, než kolik jich měli kamarádi ze středních škol. „Vedle domácí přípravy je časově náročná i samotná výuka,“ dodává.
Díky praxi do práce
Studenti středních škol a odborných učilišt´ si dle průzkumu Generace20 přivydělávají v podstatně vyšší míře. Konkrétně 70 % dotazovaných má nějakou formu přivýdělku, byt´ často jen drobného. Více než deset pracovních hodin týdně napracuje pouze 33 % středoškoláků. Jedním z nich je šestnáctiletý Jan Hejzlar, který studuje grafický design v Hradci Králové a úpravou fotek si přivydělává přibližně 14 hodin týdně. „Vždycky to byl koníček, nyní z toho mám navíc peníze,“ vysvětluje.
Na rozdíl od gymnazistů studenti středních škol a odborných učilišt´ nejčastěji nepracují z toho důvodu, že chtějí volný čas věnovat zájmovým aktivitám, které je do budoucna v jejich oboru posunou. Najít si brigádu v zaměření školy totiž bývá zvláště v prvních ročnících sekundárního studia těžké. „Přibližně polovina třídy brigádničí, v oboru ale pracujeme asi tři,“ vysvětluje druhák Hejzlar. Se samotným hledáním přivýdělku studenti problém nemají. Pouze dva z celkově 113 dotazovaných odpověděli, že brigádu vůbec nenašli.
Vysokoškoláci tlačeni i podporováni k brigádničení
Změna přístupu k přivydělávání nastává přechodem na terciální stupeň studia. Dle průzkumu Eurostudent VII za období 2017 – 2020 má Česká republika téměř největší procento pracujících vysokoškoláků v Evropské unii (EU). V prezenční formě studia potvrdilo pravidelný výdělek 70 % dotazovaných. „Rozdíl oproti gymplu rozhodně pozoruji, na vysoké má brigádu skoro každý, koho znám,“ vysvětluje Kavan ze druhého ročníku Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Vysoké a vyšší odborné školy nabízejí studentům větší časovou variabilitu. Katedru tak nemusejí navštěvovat pět dní v týdnu, což jim dává možnost věnovat se práci. „Na vysokých si lze často poskládat rozvrh podle sebe. Dalším důvodem brigád je potřeba zaplatit si bydlení,“ dodává Kavan.
Právě finanční náročnost života po osamostatnění dostává některé studenty do situace, ve které nemají na výběr a pracují mnohdy na hranici fyzických i psychických sil. Po pár letech tak litují, že si alespoň drobnou rezervu nevytvořili během sekundárního stupně studia.
