Bezpečnost ve veřejném prostoru? Mnoho žen se raději vyhýbá místům bez lidí
Snaha některých žen předejít napadení se projevuje různě. At už je to výběr cesty, kterou půjdou, nebo toho, co si vezmou na sebe. „Ženy činí téměř všechna opatření výrazně častěji než muži, a to zejména co se týče vyhýbání se určitým místům či situacím, kdy se nadpoloviční většina žen preventivně vyhýbá určitým ulicím nebo oblastem a polovina místům, kde nejsou žádní lidé. Stejná opatření učinila ale jen necelá čtvrtina mužů,“ upozorňuje Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Ta byla hlavní řešitelkou zmíněného výzkumu, který vznikl v rámci projektu Recege.
Nevhodné narážky i osahávání
Spoustu žen se tak straní místům s nadměrným výskytem mužů. „Vyhýbám se často hlavně hospodám. Když vidím, že před ní sedí hodně mužů, změním trasu,“ popisuje studentka Tereza. Znamená to pro ni klidně kilometrovou zacházku.
Pro spousta žen je velkým strašákem vlakové či autobusové nádraží, zejména po setmění. „Často si do školy beru zahalenější oblečení, a to z toho důvodu, že máme přednášky do pozdních večerních hodin a následné čekání na nádraží v Ústí nad Labem není dvakrát bezpečné v nějakém upnutém topu. Mnohdy se mi stávalo, že na mě někdo pokřikoval nevhodné narážky, když jsem měla například výstřih,“ líčí dvaadvacetiletá studentka.
Tereza líčí i velmi nepříjemnou zkušenost. „Jednou jsem jela v pozdních hodinách domů ze školy vlakem. Seděla jsem tam sama s jedním mužem, ten si nejprve prošel celý vagon, aby se ujistil, že jsme tam sami. Poté si ke mně přisedl a začal mi sahat na stehno se slovy, že mě hrozně chce, nemohla jsem se ani pohnout, úplně jsem zamrzla a nic nedělala. Naštěstí viděl, že do vagonu nastupuje průvodčí a odešel,“ popisuje vysokoškolačka z Litoměřic.
Rozdílný přístup k sebeobraně
Přesto, že je v mnoha vlacích od Českých drah jsou zavedené dámské kupé, někteří muži ani tento fakt neřeší. „Muži si občas myslí, že je společná cesta vlakem pozvánkou ke konverzaci nebo rovnou pozvání na kávu. Mnohdy nerespektují ani dámský oddíl. Jednou jsem večer přejela úmyslně svou zastávku, protože se na mě přilepil jeden muž. Bála jsem se, že vystoupí se mnou a budeme na nádraží sami. Jindy si ke mně přisedl muž a nutil mi vodku z flašky, když jsem vystupovala, snažil se mě políbit,“ popisuje své zkušenosti z vlaku studentka publicistiky Adéla.
Dle v úvodu uvedeného výzkumu u sebe nosí srovnatelný podíl žen a mužů něco, co by mohli využít k sebeobraně. Konkrétně jde o 41 % žen a 34 % mužů. Ti ale často spoléhají spíše na své tělo. „Nic u sebe nenosím, ale pětkrát týdně chodím na krav magu, takže si myslím, že bych se dokázal ubránit,“ říká student ČVUT Karel. Ženy nejčastěji u sebe nosí pro sebeobranu pepřový sprej.
Ženy a muži tedy nemají rovný přístup k veřejným místům. Potvrzuje to také Leslie Kernové ve své knize Feminist City: „Města nám sice poskytují možnost schovat se v davu, mít anonymitu a osobní prostor, jako žena s tím však nemůžete vždy počítat. Jste neustále předmětem objektifikace,“ píše kanadská profesorka.