Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Jakub Knápek před hřištěm v Novém Jičíně. Zdroj: Jan Sháněl

Bez hole, bez míčku, ale s diskem. Discgolf ovládl USA a teď i Česko

Princip diskgolfu je jednoduchý: trefit diskem koš na co nejmenší počet hodů. Sport s původem v USA získává popularitu i v Česku. Počet discgolfových hřišt´ a klubů stále roste a přibývají i profesionální hráči. Jedním z nich je 24letý Jakub Knápek, který se letos poprvé podíval i na velké turnaje za oceánem včetně mistrovství světa.

Vlak zastavuje v Novém Jičíně, na nedalekém parkovišti čeká Jakub Knápek, hráč s aktuálně druhým nejlepším discgolfovým hodnocením v Česku a čtyřnásobný český juniorský mistr. Představuje se jako Kuba, protože tak to na discgolfu chodí – všichni jsou si rovni. Nasedáme do auta a za pár minut přijíždíme na místní hřiště.

„Hrajeme na bázi golfových pravidel. Samozřejmě nemáme hůl a míček, ale disk. Tím se snažíme trefit koš s co nejmenším počtem hodů. Tahle jamka je třípar, to znamená, že hráč by ji měl zvládnout na tři hody, ideálně však na méně. Když trefí koš rovnou prvním hodem, říká se tomu ace,“ vysvětluje Kuba před první jamkou.

Hřiště v Novém Jičíně tvoří přírodní městský park a má celkem devět jamek. Ty jsou zde spíše kratší, žádná z nich nepřesahuje sto metrů. Na začátku vždy stojí informační cedule, která zobrazuje mapu všech výhozišt´ pro lepší orientaci a nabízí pár tipů pro začátečníky.

Turnaje v USA jsou prestižní

„Když jsem v roce 2013 začínal, házel jsem si frisbee s Bohdanem Bílkem, dalším známým českým discgolfistou. Nejdříve jsme zkoušeli trefovat různé stromy nebo lampy v parku a potom jsme se společně zúčastnili prvního turnaje tady v Novém Jičíně, našem rodném městě,“ přibližuje Kuba své začátky. Podobně se v 70. letech v USA vyvíjel samotný discgolf. Hra vznikla z týmového sportu frisbee, když hráči začali diskem trefovat nejrůznější cíle a následně si i počítat hody. V 80. letech pak vzniká první discgolfový koš.

Venku už je celkem chladno a teploty si pomalu vyžadují teplé bundy. Kuba konstatuje, že v bundě se hrát nedá a že by byl dobrý marketingový tah vymyslet takovou, ve které by to pohodlně šlo. Teploty budou ale dál klesat a s nimi i discgolfová aktivita. Ostatně samotná sezóna už skončila, i proto šlo Kubu zastihnout doma v Česku. Ještě do nedávna jezdil po světě a hrál ty největší světové turnaje. Letos se poprvé podíval i do kolébky discgolfu ve Spojených státech.

„Co se týče čistě herní stránky, hrálo se mi v USA dobře. Musím uznat, že hřiště mě tam dost baví, jsou více promyšlené a náročnější než ta v Evropě. Zároveň je tam více profíků, takže je to v tomto ohledu takové prestižnější. Na druhou stranu organizačně to tam zas tak promakané není a co se týče servisu pro hráče, vede Evropa,“ sdílí zkušenosti Kuba.

Discgolf lze hrát skoro zdarma

Přestože hlavní discgolfové období už skončilo, na hřišti nejsme sami. O netradiční sport celkově roste zájem. Podle Knápka se u nás discgolf nejvíce rozrostl během pandemie covid-19. Nyní je v České republice přes 150 hřišt´ a jejich počet stále stoupá.

„Na discgolfu je nejlepší, že je individuální. Člověk není vázaný na další lidi, aby si mohl jít zahrát. Zároveň se hraje venku na čerstvém vzduchu a drtivá většina hřišt´ je přístupná zdarma pro veřejnost. Discgolf je navíc sport pro všechny. Může nabídnout volnočasovou aktivitu klidně pro celou rodinu, ale dnes i možnost profesionální dráhy,“ říká Kuba před poslední jamkou.

Kolo končí devátým košem, který brání několik silných stromů. Oběma se nám ale podaří správně přihodit. Kubovi pomocí velkého oblouku zprava a autorovi tohoto textu hodem rovného disku středem. „Je skvělé, jak je ten sport různorodý. Každá jamka nabízí několik možností, jak ji zahrát a vy máte nespočet různých typů hodů a disků, které můžete použít,“ říká Kuba. Do začátku je například dobré začít s takzvanými puttery. To jsou nejpomalejší disky, které slouží primárně k dohazování posledního hodu do koše: „Používají se ale i k normálním hodům. Létají pouze rovně a nebudou samy zatáčet. Dávají vám tak možnost naučit se hody tvarovat a bude na vás objevit správné náklony a sílu.“


Jan Sháněl
Jan Sháněl
Jsem minarchista, básník a rádoby filozof. Ve volném čase hraji netradiční sporty, poker nebo chodím debatovat s bezdomovci. Pasivně i aktivně se věnuji literatuře a mou největší láskou je filmografie. Jednou bych chtěl napsat názorový text o bílé, betonové zdi, který by pobavil sto lidí. Na Vyšší odborné škole publicistiky studuji 2. rokem.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.