Australané z generace Z se vracejí k tradičním rolím. Mladí Češi se v názoru na rovnost rozdělují
„Žáci ve školách čím dál častěji tvrdí, že platový rozdíl mezi muži a ženami neexistuje, že si ženy vymýšlejí znásilnění a že patří do kuchyně,“ říká socioložka Samantha Schulzová z univerzity v australském Adelaide pro deník The Guardian. Tyto proměny potvrzují závěry nedávného průzkumu OSN, podle kterého se misogynie (nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám, pozn. redakce) dostává do hlavního proudu prakticky po celém světě.
Data z průzkumu Melbourneského institutu HILDA z konce dubna ukázala, že australští muži ve věku 15 až 24 let vykazují největší nárůst víry v tradiční genderové normy. Ekonomka Erin Clarkeová sledovala vývoj těchto postojů v letech 2001–2023. Respondenti hodnotili výroky jako ‚Muž by měl vydělávat, žena se starat o domácnost‘ na škále 1 až 7, kde 7 znamená silný souhlas. Mezi další výroky patřilo třeba ‚Muži jsou lepšími politickými vůdci než ženy‘.
Clarkeová zjistila, že mladé ženy se od těchto představ stále víc odklánějí, ale muži generace Z s nimi souhlasí častěji než mileniálové a generace X. Zatímco mileniálové začínali v roce 2001 s průměrným skóre 3,3 a do roku 2021 klesli na 2,8, muži z generace Z se dlouhodobě drží mezi 3,2 a 3,3. „Podpora tradičních genderových rolí celkově klesá, ale muži generace Z jsou výjimkou,“ uvádí Clarkeová pro The Guardian. „Jde o první generaci, kde se postoje mužů a žen výrazně rozcházejí,“ dodává.
Náznaky i v Česku
Za Českou republiku konkrétní výzkum není, podle socioložky Ivy Šmídové z Masarykovy univerzity v Brně, ale roste škála postojů mladých českých mužů na obou pólech. „Na jedné straně přibývá těch, kteří zastávají velmi konzervativní až nepřátelské postoje vůči ženám a genderové rovnosti, ale zároveň je také více těch, kteří tuto rovnost podporují. I když je situace různorodá, neznamená to, že tento negativní trend není problematický a alarmující. Je potřeba se na to zaměřit, ale rozhodně bych nezobecňovala, že všichni mladí muži mají problém,“ vysvětluje Šmídová.
Podobné zkušenosti z poslední doby sdílel na Veletrhu mediálního vzdělávání také novinář z webu Seznam Zprávy Václav Dolejší. A opět to dokresluje na školním prostředí. Například z debat po středních školách, které často absolvuje, vypozoroval příklon mladých kluků či mužů ke konzervativním názorům. Možná i jako útěk ke známým hodnotám v čím dál složitějším světě. I když ani Dolejší nechce zobecňovat. „Všímám si toho a asi není náhodou, že mnoho z těch kluků chce ve volbách hlasovat pro Motoristy,“ zmiňuje politický reportér a glosátor.
Od internetu k násilí
Ostré debaty o genderových rolích se objevují zejména na sociálních sítích. Jak uvádí socioložka Šmídová, obsahy na sítích tyto postoje ovlivňují do vysoké míry. Právě tam se spoustu mladých mužů inspiruje svými idoly a dostávají se tak do takzvané manosféry, což je propagování maskulinity, misogynie a opozice vůči feminismu v online prostoru.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Andrew Tate. Bývalý kickboxer, ale zejména influencer, za sebou zanechal digitální stopu plnou rasistických, homofobních a misogyniích výroků. V roce 2023 byl obviněn ze znásilnění, obchodování s lidmi a provozování zločinecké skupiny. Na sociální sítě má přístup zakázán. Tedy kromě sítě X, tam má Tate v současnosti přes deset milionů sledujících. A přesto, že je jeho základna fanoušků zastoupena zejména muži, najdou se i jeho obdivovatelky.
Manosféra nemusí vést pouze ke konzervativním názorům, co se týče postavení žen ve společnosti, ale například i násilí na ženách. V březnu vyšlo na Netflixu britské čtyřdílné psychologické drama Adolescent, v němž třináctiletý chlapec čelí obvinění z vraždy spolužačky. Jeden ze scenáristů série Jack Thorne pro The Guardian uvedl, že netušil, nakolik ho rešerše manosféry překvapí. „Videa, podcasty a diskusní příspěvky na sociálních sítích ovlivňují nespočet chlapců v pubertě, kteří často bez promyšlení přijímají daná tvrzení,“ varuje Thorne.
Na minisérii Adolescent reagovali i čeští středoškoláci. „Seriál je dost děsivý, ale důležitý, to téma by se mělo víc otevírat, a to se už podle mě teď děje,“ říká studentka gymnázia Marie. Podle některých je ale jednostranný. „Vždycky se to hází jen na jednu stranu. Nikdo nemluví o případech, kdy ublížily ženy. Třeba že nějaký holky ubodaly kluka v lese,“ myslí si osmnáctiletý student.
Otevřená debata je nutností
Podle Šmídové je důležité o těchto tématech mluvit od útlého věku. „Vysvětlovat, proč jsou někteří online vzory, jako Andrew Tate, problematičtí a jak mohou jejich postoje ubližovat. Představit si, že by se něco takového týkalo jejich sestry nebo maminky,“ říká.
Klíčová je podle ní komunikace v reálném světě. „Zajímat se o to, co kluci sledují online, jaké hry hrají a s kým mluví. Věnovat jim čas. To je hlavně úkol rodičů, ale ne každá rodina má ideální podmínky. Škola může fungovat jako korekční prvek, ale není všespásná.“ Socioložka Šmídová dále dodává, že výchova dětí je zodpovědností celé společnosti, nejen rodičů nebo učitelů.
Právě proto má smysl hledat nové cesty, jak těmto tématům ve vzdělávání otevřít prostor. I to byl důvod, proč britský premiér Keir Starmer podpořil, aby byl seriál Adolescent bezplatně zpřístupněn všem středním školám v Británii jako podnět k debatě, která je více než žádoucí.