Animace mi přišla složitá, tak jsem se jí rozhodla naučit, říká animátorka Matysová
Vaše dílo se představilo na akci Monstra v Lisabonu, jaký je to pocit být součástí přehlídky nejlepších animovaných filmů z celého světa?
Je to pro mě úplně neuvěřitelné. Z naší univerzity na festival míří poměrně dost filmů, ani ve snu by mě ale nenapadlo, že se to bude týkat mého snímku.
Jak se váš film dostal na festival?
Práce studentů tam posílá škola. Přišel mi jen email s oznámením, že mě zvou do Portugalska a já tomu nemohla uvěřit.
O čem je příběh s názvem Mr. Slumber?
O tom, jak moc potřebujeme spánek. Celý snímek je koncipován do pohádkové atmosféry, kde spánek představuje právě Mr. Slumber, který uspává obyvatele městečka. Jeden z nich se ale vzbouří a odmítá usnout.
Kde jste čerpala inspiraci?
Z věcí kolem sebe a z toho, jak se cítím. Moje filmy se často točí kolem skutečnosti, že člověk dělá něco špatně. Mám například i komiks, který se věnuje workoholismu. Film o nespavosti jsem udělala, protože dobře vím, že spánek občas podceňuji. Paradoxem je, že samotný Mr. Slumber byl pak důvodem, proč jsem skoro nespala.
Proč?
Snímek vznikl jako semestrální práce, na jejíž výrobu jsme měli zhruba měsíc. Hodně mi ulehčilo práci to, že jsem nemusela dělat zvuk, který měl na starost Filip Vojtech. Nejdéle mi trvalo vymyslet koncept. Původně to měla být komedie o vězni, ale zabrala by hodně práce. Samotná animace Mr. Slumbera, jehož stopáž je tři minuty, i tak trvala tři až čtyři týdny s tím, že na tom člověk dělal od rána do noci.
Najde se pro animátora v Česku uplatnění?
Je to těžké. Nejde ani tolik o konkurenci, jako o poptávku. Česká republika je malá země a na celovečerní animáky nemá finance, nebo je možná jen nechce věnovat. Hrané snímky, na rozdíl od animace, nepotřebují takový rozpočet. Menší animované filmy se připravují na koleni. Potom se rozešlou na festivaly a autor může doufat, že se budou někomu líbit.
Vy už jste ale pracovní nabídky měla.
Přes školu jsme měli možnost pracovat na zakázce pro Člověka v tísni v rámci nové kampaně, která se zabývá klimatickými změnami a udržitelností. A nedávno jsem také dělala animatic (předběžný náčrt animovaného projektu, pozn. redakce) pro neziskovou organizaci Donio.
Jak jste se k samotnému studiu animace dostala?
Vždycky mi přišla strašně složitá, tak jsem si řekla, že se jí naučím. Původně jsem zvažovala obor komiksu, ale pracovní uplatnění je ještě slabší. V současné době je ale komiks zase populární, otázka je, jak dlouho to vydrží. Má ale s animací hodně společného, takže se vlastně učím od každého něco.
V současné době jste na Erasmu v Norsku. V čem se studium v zahraničí liší od tuzemského?
Celý systém je naprosto odlišný od toho, co známe v Česku. Mám jiný rozvrh a pracuji na několika projektech za semestr. Taky nás tlačí k tomu, abychom to nepřeháněli s prací, což je s mým workoholismem trochu problém.
Filmový festival animovaného filmu v Lisabonu, známý také jako Monstra, je mezinárodní událostí, která se zaměřuje na propagaci a podporu animovaného filmu.
Festival přináší divákům širokou škálu animovaných filmů z celého světa.
Monstra není pouze filmovou přehlídkou, ale také platformou pro setkávání tvůrců, odborníků a fanoušků animovaného filmu. Kromě promítání snímků zahrnuje festival také workshopy, diskuze, přednášky a výstavy.
Festival je známý svou pestrou nabídkou filmů v různých žánrech. Mezi jeho cíle patří také podpora mladých talentovaných tvůrců a poskytování prostoru pro inovativní přístupy k animaci.